Manila - Filipínský Nejvyšší soud dnes zablokoval podepsání dohody, která měla otevřít cestu ke vzniku muslimské domoviny na jihu převážně katolické země.
Učinil tak na žádost několika znepokojených katolických zákonodárců pouhý den před očekávaným podpisem memoranda o porozumění mezi zástupci filipínské vlády a Fronty islámského osvobození Morů (MILF).
Přesný obsah dohody zatím není znám, některé její body ale už pronikly na veřejnost a vyplývá z nich, že by se filipínským muslimům měla zásadně prohloubit a rozšířit již existující autonomie.
„Nestavějte berlínskou zeď!"
Obě strany, které spolu již několik let vedou za prostřednictví sousední Malajsie jednání, předběžně souhlasily s tím, že zóna nynějšího Autonomního regionu na muslimském Mindanau (ARMM) se rozroste o ty z celkového počtu 712 obcí, kde se pro takový krok v referendu vysloví nadpoloviční většina obyvatel.
Podle některých zákonodárců by ale takový krok mohl vést k nárůstu sektářského násilí na etnicky a nábožensky značně promíchaném jihu Filipín.
Předpokládá se totiž mimo jiné, že na území „Jurisdikční entity národa Morů" (BMJE), jak zní provizorní pracovní název budoucího kvazistátu, bude platit islámské právo šaría.
Ve městech Zamboanga a Iligan, kde převažuje katolické obyvatelstvo, se dnes ještě před oznámením verdiktu soudu proti překreslování hranic protestovalo.
„Nestavějte mezi lidmi na Mindanau berlínskou zeď," řekl desetitisícovému shromáždění v Zamboanze tamní starosta Celso Lobregat. „I my si přejeme mír. Nepřejeme si ale, aby vznikalo území založené na náboženství, území, které by nás segregovalo," prohlásil Lobregat, citovaný agenturou Reuters.
Proti avizovanému úternímu podepsání memoranda v Kuala Lumpuru se ale ve svém redakčním komentáři postavil i nejčtenější filipínský deník Philippine Daily Inquirer.
„Možná, že pro tento mimořádný krok existují dobré důvody, my o nich však nevíme. Vláda dluží občanům vysvětlení, co budou jednotlivé ústupky znamenat, než se k čemukoli zaváže podpisem," píše se v editoriálu nazvaném výmluvně „Ještě nepodepisujte".
Vláda bude muset vysvětlovat
Podobně argumentovali i soudci Nejvyššího soudu, kteří si na 15. srpna předvolali zástupce vlády, aby veřejnost s obsahem dosavadních dohod podrobně seznámili. Přinejmenším do té doby zůstane v platnosti předběžné opatření, které pokračování mírového procesu zablokovalo.
Obhájci dohody v čele s prezidentkou Glorií Macapagalovou Arroyovou argumentují tím, že jedině trvalý klid zbraní i za cenu bolestivých ústupků přinese jihu Filipín stabilitu a ekonomickou prosperitu.
Odpůrci však namítají, že navrhovaná dohoda jde příliš daleko a de facto posvěcuje vznik státu ve státě, a porušuje tak filipínskou ústavu.
Za čtyři desetiletí, co muslimové na Mindanau a přilehlých ostrovech bojují za samostatnost se zbraní v ruce, přišlo v důsledku povstání o život na sto tisíc lidí.
