Kuala Lumpur - V islámských zemích se často ozývá kritika Západu, hlavně Spojených států.
Kritika namířená do vlastních řad tak častá není. Anebo se o ní v Evropě dozvídáme jen sporadicky. Nezvykle proto působila v květnu konference muslimských politiků, vědců a intelektuálů v malajsijském Kuala Lumpuru.
Mnoho jejích účastníků nahlas tvrdilo, že nelze nevidět mezeru mezi Západem a islámským světem. V životní úrovni, demokracii, vědě, nových technologiích.
Kritické fórum
Vina byla přitom dávána samotným muslimům. A vládám muslimských zemí, které údajně dávají málo peněz na výzkum i vzdělání a naopak potlačují samostatné myšlení.
Shromáždění se konalo pod hlavičkou Světového ekonomického fóra.
"Celosvětová muslimská komunita je na křižovatce. Ještě nikdy v historii nebyla v takovém zmatku. Zatímco národy Západu se sluní v lesku svého globálního vzestupu, muslimské zůstávají uvězněny v tom, co nazýváme třetím světem," uvedl hostitel akce, malajsijský premiér Abdalláh Badáví.
Jak dohnat Evropu ?
Konference se tak nesla v podobném duchu jako tzv. Zevrubná zpráva OSN o lidském rozvoji v arabském světě (Arab Human Development Report).
Ta uvádí, že sedmapadesát členských zemí Organizace islámské konference tvoří dohromady pětinu světové populace, vytváří ale jen pět procent celoplanetárního HDP.
Nebo že ve všech arabských zemích dohromady se ročně přeloží jen něco málo přes 300 knižních titulů, což je méně než v Řecku s deseti milióny obyvatel.
Většinu islámských zemí svírá cenzura. Médií, knih, internetu. Například v Íránu letos vláda nařídila zpomalit internetové připojení, aby si lidé nemohli stahovat hudbu a filmy.
Islámské země ležící v Perském zálivu momentálně nemají nouzi o peníze. Cena ropy je vysoká, v listopadu téměř přesáhla sto dolarů. Státy jako Saúdská Arábie, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty tak mohou investovat další miliardy.
Velké plány Dubaje
Premiér Spojených arabských emirátů a vládce Dubaje (druhého největšího emirátu šestičlenné federace) Muhammad Rašíd Maktúm se rozhodl jít v modernizaci arabského světa příkladem.
Z Dubaje chce udělat jedno z celosvětových center obchodu. Město, které bylo ještě před padesáti lety malým rybářským přístavem, má dnes už milión obyvatel a staví se další hotely, administrativní budovy, největší letiště světa i nejvyšší mrakodrap planety.
Maktúm oznámil, že letos založil fond se základním jměním deseti miliard dolarů, jehož cílem bude podpora vědy a vzdělání v arabských státech.
Pohled Evropy a některých dalších částí světa na islám v posledních letech provází strach a podezřívavost. Zejména kvůli teroristickým útokům a existenci Al-Káidy.
Někteří muslimové si nebezpečí rostoucí nedůvěry vůči nim uvědomují.
Usmíření s papežem
Rok 2007 byl ve vztazích mezi islámem a Západem o něco klidnější než ten předchozí, který byl poznamenaný spory o karikatury proroka Mohameda a muslimské protesty proti projevu papeže Benedikta XVI. o islámu.
Karikatury proroka byly tentokrát zveřejněny nikoliv v Dánsku, ale ve Švédsku. Autor kresby Lars Vilks sice čelil výhružkám Al-Káidy z Iráku, ale muslimové ve Švédsku zachovali klid. Vilks chce dokonce o případu karikatur napsat muzikál.
S papežem se většina islámských autorit usmířila a několik duchovních mu dokonce poslalo otevřený dopis s výzvou k dialogu a ke hledání toho, co křesťany a muslimy spojuje.
V říjnu zavítal poprvé v historii do Vatikánu saúdskoarabský král, který má zároveň funkci ochránce nejposvátnějších muslimských míst v Mekce a Medíně.
Návštěva tak znamenala definitivní neoficiální tečku za loňskými spory.
Kauza Mohamedvídek
Na konci roku ale Evropu znovu udivilo vzedmutí vášní v Súdánu. Britská učitelka byla obviněna z urážky islámu, protože dovolila dětem dát plyšovému medvídkovi jméno Mohamed.
Takzvaná kauza Mohamedvídek skončila pro Britku nakonec jen vyhoštěním, přestože radikálové požadovali mnohem přísnější trest.
