Islámábád - Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf je připraven odstoupit. Dá prý přednost dobrovolné rezignaci před impeachmentem, na kterém se dohodli jeho odpůrci v parlamentu.
Dnes o tom informoval pákistánský tisk.
Parlamentní odvolání prezidenta by mělo započít v pondělí. Výměnou za zrušení tohoto procesu Mušaraf údajně požaduje slib, že nebude souzen za vyhlášení výjimečného stavu v listopadu minulého roku.
Mušarafův mluvčí Rašid Kurejši nicméně popřel, že by prezident měl v úmyslu rezignovat či požádá o imunitu.
Klíčovou je armáda
"Je připraven rezignovat, ale klade si podmínky jako beztrestnost za akci z 3. listopadu," citoval pro agenturu Reuters zdroj z pákistánské vlády. "Zákulisní jednání stále probíhají. Věci ještě nebyly úplně dohodnuty. Uvidíme, co se stane."
Podle listu Financial Times hrála klíčovou roli při zprostředkování dohody armáda, kterou Mušaraf vedl až do podzimu minulého roku.
"Armáda nechce, aby byl prezident Mušaraf urážen a generálové chtějí, aby byly splněny oba požadavky vznesené prezidentem," řekl listu pákistánský činitel obeznámený s průběhem jednání.
Kromě slibu beztrestnosti Mušaraf požaduje, aby se mohl v poklidu stáhnout z politického života.
Zároveň se však objevily také zprávy, že podpora mocné pákistánské armády, která je státem ve státě, už není zdaleka tak silná, jako bývala.
Národní usmíření
Slabá Mušarafova pozice byla znát i z jeho proslovu, který pronesl k oslavě 61. výročí pákistánské nezávislosti ve středu.
Ačkoliv se v něm přímo nezmínil o plánech parlamentu na jeho odvolání, zdůraznil, že pákistánská politická scéna nyní potřebuje klid, a vyzval k národnímu usmíření.
Čtyři pákistánské provincie tento týden schválily nezavazující rezoluce, které požadují prezidentovo odvolání. Pátá ji pravděpodobně odhlasuje v pátek.
Rozhodne se během dvou dnů
Západ sleduje situaci v zemi s napětím. Stát je důležitým spojencem USA v boji proti Talibanu a Al-Káidě, jejichž vůdcové se pravděpodobně skrývají na afghánsko-pákistánské hranici.
Obavy situace v zemi vzbuzuje také kvůli jejímu jadernému arzenálu.
Tehdejší šéf armády Mušaraf provedl v zemi roku 1999 převrat, při kterém sesadil premiéra Naváze Šarífa. Druhá nejsilnější strana PML-N, kterou Šaríf vede, je nyní hlavním stoupencem Mušarafova impeachmentu.
Podle analytiků bude pro budoucnost Pákistánu i prezidenta klíčových příštích 48 hodin.
