Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil doslova "zelenou revoluci". Na videokonferenci Valného shromáždění OSN prohlásil, že Čína bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. To znamená, že za 40 let bude produkovat jen tolik emisí, kolik sama dokáže pohltit. Pro největšího znečišťovatele světa je to mnohem větší závazek než pro například většinu evropských zemí, které se ke zpomalení klimatické změny zavázaly.

Čína produkuje nejvíc skleníkových plynů ze všech zemí na světě. Vytěží a spálí polovinu světového uhlí, zároveň je největším dovozcem zemního plynu a ropy.

Přestože Peking podepsal pařížskou klimatickou dohodu, ve které se většina států světa zavázala snižovat emise, doposud vyžadoval výjimky. Čína je vyvíjející se ekonomika, v 80. letech minulého století nastartovala hospodářský růst a s ním i masivní spotřebu uhlí. Dlouho se tak hájila tím, že na rozdíl od již rozvinutých zemí by měla mít výjimku na emise, stejně jako další rozvíjející se země.

Když se totiž míra vypouštěných skleníkových plynů přepočítá na počet obyvatel, není na tom Čína vůbec nejhůř. Naopak, nejlidnatější země světa produkuje tolik emisí na obyvatele jako západní země v době průmyslové revoluce v 19. století, upozornil britský týdeník Economist.

To se teď má ale každopádně změnit. Jak toho chce Peking docílit, ale neupřesnil. V posledních dvou letech navzdory snahám v Číně emise zase rostou. Po útlumu, který způsobila karanténa a pozastavení výroby kvůli pandemii koronaviru na jaře, nastal zase prudký nárůst. Ukázalo se, že v květnu po nastartování uhelných elektráren a továren na výrobu cementu a dalších stavebních materiálů Čína vyprodukovala o čtyři procenta emisí víc než loni ve stejnou dobu.

Čínská komunistická vláda má ale brzy vydat pětiletý plán a očekává se, že v něm se konkrétní kroky ke snížení emisí objeví. Zatím si vedení země vytyčilo cíl, že do deseti let růst emisí zpomalí a za dalších třicet let jich dosáhne nulových.

Související

Planetu ničíme jako nikdy předtím. Startujeme velký speciál o klimatických změnách

Infografika

 "To, o čem uvažují, se ještě nikdy předtím neudělalo. Je to monumentální výzva," komentoval slib Si Ťin-pchinga pro americkou agenturu Bloomberg analytik Neil Beveridge. Odborníci se ale shodují, že pokud to nějaká země dokáže, pak právě Čína. Může jít o podobný úspěch, jako její hospodářský růst od 80. let.

Elektrická auta a solární panely

Čína totiž nedrží prvenství jen ve spalování uhlí, americký deník The New York Times upozorňuje, že je také největším výrobcem zelených technologií, jako jsou solární panely, větrné turbíny nebo elektrická auta a autobusy. Elektromobily zůstávají na čínských silnicích a odhaduje se, že do 15 let jich bude víc než aut se spalovacími motory.

Několik posledních let je Čína také největším producentem sluneční energie. Energie z jiných zdrojů, než jsou fosilní paliva, teď tvoří asi 15 procent čínské energetiky. To samo o sobě nestačí, spalováním uhlí loni Čína vytvořila skoro 60 procent veškeré energetické spotřeby.

Kvalita ovzduší ve velkých čínských městech na východě země, která bývala nejhorší na světě, se v posledních letech také pomalu lepší. Momentálně je lepší než v 90. letech. Přesto každý rok zemře v Číně asi 1,25 milionu lidí na onemocnění způsobené znečištěným vzduchem.