* Reportérka Aktuálně.cz Naďa Straková je v Moldavsku, kde bude na místě sledovat volby. * Seriál jejích reportáží z nejchudší evropské země, kde dvoje poslední volby vyhráli komunisté, přineseme v následujících dnech.
Kišiněv - Odstupující moldavský prezident Vladimír Voronin táhne do boje. Před středečními předčasnými parlamentními volbami se obrátil na voliče s výzvou, aby volili komunistickou stranu, jinak prý zemi hrozí vymazání z mapy.
Moldavané se ve středu chystají k urnám již podruhé během posledních čtyř měsíců. V dubnu těsnou většinou vyhrála hlasování o křesla do parlamentu Komunistická strana.
Výsledky voleb však vyhnaly do ulic tisíce mladých Moldavanů, kterým se nezamlouvalo, že by jim dalších pět let měli vládnout komunisté.
Těm se následně kvůli nedostatku hlasů v parlamentu nepodařilo zvolit budoucího prezidenta a jak praví moldavská ústava, muselo dojít k rozpuštění zákonodárného tělesa a k vypsání nových voleb.
Stávající hlava státu se rozhodla v předvečer voleb poslat směrem ke svým voličům naléhavý apel.
Ostře sledované volby
„K zachování suverenity státu, k získání důvěry a konstruktivní spolupráce je potřeba rozhodného vítězství Komunistické strany," píše Vladimír Nikolajevič Voronin ve své výzvě, jež publikovala hlavní moldavská média.
Kvůli sféře vlivu volby ostře sleduje jak Rusko, tak i Evropská unie.
„Poprvé si budete vybírat ne mezi volebními programy a sliby, ne toho, kdo bude stát v čele a kdo bude v opozici, ale mezi rozvojem a chaosem, stabilitou a násilím, občanskou důstojností a politickou zaprodaností," apeluje tento bývalý vedoucí pekárny na voliče.
Tak jako v jiných bývalých sovětských republikách, moldavskou společnost polarizují v současnosti dva faktory: věk voličů a místo bydliště. Zatímco Voroninova strana se spoléhá na hlasy starších lidí z venkova, lidé mladšího věku žijících ve městech podporují spíše opozici.
„Opozice se nedokázala z (dubnové) porážky poučit a pokračovali ve svých nepřátelských výpadech, konfrontacích, provokacích a nabourávání naší demokracie," komentuje dubnové události Voronin.
V několika málo průzkumech veřejného mínění, které byly doposud zveřejněny, vyšlo najevo, že komunisté mají v dané chvíli jen 30 procentní podporu. Výraznějším protikandidátem Komunistické straně je Demokratická strana, vedená bývalým komunistou Marianem Lupu.
Za všechno může Rumunsko
Při hledání viníka za dubnovými protesty, kdy došlo k zplundrování parlamentní budovy, Voronin ukázal prstem na svého souseda, Rumunsko. Podle představitelů Komunistické strany Rumunsko se snaží o nabourání státní suverenity Moldavska.
Při nedávné návštěvě Česka rumunský prezident Traian Basescu snahu Rumunska připojit k sobě Moldavsko označil za "fabulaci".
"Samozřejmě, že Rumunsko nebude nikdy popírat, že Besarábie (část Moldavska) byla od Rumunska odtržená na základě ultimata, který dal Sovětský svaz v roce 1941 Rumunsku. Ale Rumunsko uznalo moldavský stát, jeho nezávislost a suverenitu," řekl v rozhovoru pro Českou televizi Traian Basescu.
Sporným bodem zůstává program rumunské vlády pro Moldavany s rumunskými kořeny, ve kterém mají možnost zažádat o rumunský pas. Podle agentury Reuters o něj zažádalo již 800 000 Moldavanů.
Historicky je tato čtyřapůlmilionová země s Rumunskem spojená a většina Moldavanů hovoří rumunsky. Snahy o spojení obou zemí po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ale v Moldavsku nezískaly většinovou podporu.
Nejchudší v Evropě
Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy s průměrným měsíčním platem 6 500 Kč. Nový prezident bude muset kromě rozsáhlé chudoby a ekonomických problémů řešit i palčivou otázku separatistické Podněsterské republiky podporované Ruskem.
Volby, které se budou konat 29. července, mohou podle některých analytiků vyvolat další násilnosti. Ti skeptičtější se obávají, že vyhrají-li komunisté, mladí Moldavané opět vyjdou do ulic i přesto, že budou volby férové.
