Kišiněv - Moldavskému parlamentu se nepodařilo zvolit v dnešním prvním kole prezidentské volby novou hlavu státu a bude se o to muset pokusit příští týden v kole druhém.
Komunistům scházel k prosazení jejich kandidátky, premiérky Zinaidy Greceaniiové, pro kterou jinak zvedlo ruku všech 60 komunistických poslanců, ve 101členné komoře jediný hlas.
Opozice volbu prezidenta bojkotovala a počítá s tím, že prezident nebude zvolen ani ve druhém kole, což podle moldavské ústavy bude znamenat rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.
Moldavskem letos v dubnu po vítězství vládnoucí komunistické strany v parlamentních volbách otřásly protesty a násilnosti. Ačkoli mezinárodní pozorovatelé označili volby za svobodné, mnoho mladých Moldavanů bylo s jejich výsledky nespokojeno, a tak vyšli do ulic a následně vtrhli i do budovy parlamentu, kterou zplundrovali.
Odstupující prezident Vladimír Voronin prohlásil, že za násilnými událostmi stálo Rumunsko.
Voronin po dvou volebních období nemůže na post prezidenta znovu kandidovat, ale analytici tvrdí, že coby čerstvě zvolený šéf parlamentu si jistou politickou moc udrží.
Podle britské stanice BBC dubnové parlamentní volby zemi rozdělily na dva tábory: starší lidé upřednostňují mít ve vládě komunisty s Ruskem v zádech, zatímco mladí lidé by raději viděli větší napojení na Západ a hlubší spolupráci s Rumunskem, které je členem EU.
Historicky je Moldavsko s Rumunskem spojené a většina Moldavanů hovoří rumunsky. Snahy o spojení obou zemí po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ale v Moldavsku nezískaly většinovou podporu.
Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy s průměrným měsíčním platem 6 500 Kč a nový prezident bude muset kromě rozsáhlé chudoby a ekonomických problémů řešit i palčivou otázku separatistické Podněsterské republiky podporované Ruskem.
Druhé kolo volby prezidenta se bude konat 28. května.
