Ruské úřady měly jednapadesátiletého Tela Tulku Rinpočheho v hledáčku už delší dobu. Do ruské Kalmycké republiky, ležící u Kaspického moře, přišel v roce 1992, krátce po pádu Sovětského svazu. Jeho úlohou bylo zastávat v oblasti s buddhistickou tradicí a obyvateli patřícími k mongolské etnické menšině Kalmyků duchovního vůdce Tibeťanů dalajlamu.
"Úředníci byli podezíraví a pokaždé se ptali, proč si po tolika letech v Rusku nepožádám o občanství," vypráví pro Aktuálně.cz Rinpočhe během své návštěvy Prahy, kam přiletěl minulý týden.
"Vysvětlil jsem jim, že s americkým pasem, který mám proto, že jsem se tam narodil, mohu cestovat lépe než s pasem ruským," dodává etnický Kalmyk, který se na buddhistického mnicha připravoval od sedmi let v Indii.
Ruské úřady se o něj podle jeho slov zajímaly i proto, že ze začátku hodně létal do Spojených států, kde má rodinu. Říká ale, že ho přístup úřadů v běžném životě nijak neomezoval. "Nikdy jsem nebyl politický a neporušil jsem žádné zákony, a tak neměli důvod mě zatknout nebo mi jinak ublížit," dodává. Za 30 let, které v Rusku strávil, proto dokázal obnovit desítky buddhistických chrámů, které byly při stalinských čistkách téměř před sto lety zničeny.
Změna přišla až loni krátce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Rinpočhe v březnu 2022, tedy jen pár týdnů po začátku války, nasedl na letadlo a odletěl do sousedního Mongolska, kde také působí jako zástupce dalajlamy. Brzy poté se vyslovil proti invazi a Kreml ho umístil na seznam zahraničních agentů. "Doufal jsem, že se do Ruska budu moct vrátit, ale je zřejmé, že to v blízké budoucnosti nepůjde. Věci se bohužel jenom zhoršily," míní.
Mobilizace pokračuje, jen se o ní nemluví
Důvodů, proč proti invazi promluvil, zmiňuje víc. Jedním z nich bylo, že Rusko muže z místní etnické skupiny Kalmyků, stejně jako například menšinu Burjatů, povolalo do boje. Jejich buddhistická víra, která hlásá odpor vůči veškerému násilí, úřady nezastavila a muži museli naverbovat do války.
"Osobní volba, náboženství nebo svoboda pro Rusko nehraje žádnou roli. Porušují tím základní lidská práva," říká buddhistický mnich.
Kolik lidí úřady odvedly nebo kolik jich zemřelo, netuší. Po odchodu z Ruska přerušil s místními kontakt, aby nikoho neohrozil. Lidé ho však kontaktují sami - s prosbou, aby se za jejich syny, příbuzné nebo přátele modlil. Ví o případech Kalmyků, kteří v boji zemřeli nebo s nimiž ztratily rodiny spojení.
Situace se podle něj navíc nijak nelepší. "Vláda říká, že mobilizace skončila, ale ve skutečnosti pořád pokračuje. Jen před dvěma týdny mi jedna žena říkala, že její syn a synovec byli povolaní. Pořád to pokračuje," dodává.
Z tohoto důvodu se oproti zvyklosti rozhodl veřejně vystoupit. "Nemyslím si, že je správné zůstat potichu, vzdát se, být naštvaný nebo nic nedělat. Nemluvím proti válce a Rusku proto, že tu zemi nesnáším, ale protože svět potřebuje znát realitu utrpení, které válka přináší. Známe čísla zničených tanků, ale už ne příběhy lidí, kteří ztratili své blízké. To se snažím nyní předávat," líčí.
Války by měly být přežité
Více než rok a půl po začátku války tak Rinpočhe zůstává jedinou známou duchovní osobností Ruska, která se postavila proti invazi. "Ve 20. století jsme zažili spoustu krveprolití, probíhalo mnoho konfliktů. Války a násilí jsou už přežité, 21. století by mělo být obdobím vědy a technologie, stoletím míru a soucitu. Nepotřebujeme víc utrpení, než kolik jsme ho prožili v minulém století," říká.
Přesto si nemyslí, že rusko-ukrajinská válka brzy skončí. "Snažím se zůstat optimistou a věřím, že si uvědomíme, že válka není řešením. Myslím si ale, že konflikt bude ještě několik let pokračovat," dodává.
