"Americký sen je velmi drahý, ale pořád to je sen. Pokud ale dostanu mexické doklady, zůstanu tady," říká americkému deníku The Washington Post dvaatřicetiletá žena z Hondurasu, která v létě přišla do města Tapachula na jihu Mexika se svým čtyřletým potomkem.
Takových, jako je ona, by podle odhadů mohlo přijít letos do Mexika na 80 tisíc.
Většina migrantů, často celé rodiny s malými dětmi, mířila donedávna do Spojených států. V červnu ale Donald Trump uzavřel dohodu se svým jižním sousedem, v níž se Mexiko zavázalo snížit vlnu migrantů, kteří přes jeho území míří do USA. Trump svému protějšku Andrési Lópezi Obradorovi vyhrožoval zavedením cel na mexické zboží, kdyby dohodu nedodržel.
Na konci minulého týdne se mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard pochlubil, že za tři měsíce se podařilo snížit vlnu migrantů zhruba o polovinu. Pomohlo k tomu mimo jiné nasazení 25 tisíc členů mexické Národní gardy na všech hranicích - z toho skoro 15 tisíc bylo rozmístěno na severu u USA a zbytek na jižní hranici s Guatemalou.
Pohraniční stráž od té doby posílá migranty, kteří se pokusí nelegálně přejít do Spojených států, zpátky do Mexika, kde mají čekat na vyřízení žádosti o azyl.
Situace se ale horší i na jižní hranici, kde migranti, kteří vědí, že se do USA nedostanou, zůstávají. Mexiko ale nemá na zvládnutí tolika běženců zkušenosti ani kapacity. Státní uprchlická komise není dost velká a v rámci úsporných opatření vlády přišla o 20 procent svého rozpočtu. Země také bojuje s vysokou kriminalitou. Mexická vláda přiznává, že nevyslala Národní gardu na hranice jen kvůli zvládání migrace, ale také do boje s gangy a organizovaným zločinem.
Tisícovky procent
Trumpova přísná imigrační politika má jeden hlavní důvod: Spojené státy jsou zemí s nejvyšším počtem evidovaných žádostí o azyl na světě. Za posledních sedm let se dokonce ztrojnásobil.
Jenže za stejnou dobu několikanásobně rychleji stoupl počet žadatelů o azyl u chudších jižních sousedů, po kterých teď Trumpova administrativa chce, aby Spojeným státům od běženců ulevili. Od letošního ledna do června požádalo o azyl v Mexiku přes 30 tisíc lidí. Dalších minimálně 15 tisíc migrantů se v mexických pohraničních městech ocitlo poté, co se pokusili překročit hranice do USA.
As the US turns back people fleeing violence at home, Mexico is on track to become one of the top 10 destinations for asylum seekers this year. https://t.co/7vK9eQcVNt pic.twitter.com/YyLo1hTyvM
— Hannah Dreier (@hannahdreier) September 9, 2019
Jde navíc o dlouhodobější trend. Loni vzrostl počet žádostí v Mexiku ve srovnání s rokem 2012 o 3500 procent. Jižněji v Kostarice mezi lety 2012 a 2018 vzrostl počet žádostí o azyl o 2378 procent, v Panamě o 1300 procent.
Mexiko jako cíl
Latinská Amerika se od propuknutí humanitární krize ve Venezuele zmítá v migrační krizi. Kromě ekonomicky i politicky kolabující Venezuely lidé opouštějí hlavně země Střední Ameriky. Z Nikaraguy utíkají disidenti a oponenti autoritářské vlády Daniela Ortegy, z Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu zase lidé prchají před organizovaným zločinem, násilím a chudobou.
"Z Mexika se postupně stává cílová země pro obyvatele Střední Ameriky," cituje americký list Washington Post Williama Spindlera, mluvčího vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Latinské Americe.
Donald Trump ale chce víc než jen dohodu z června. Podle něj by Mexiko a některé další státy jako Guatemala a Panama měly podepsat smlouvu, na jejímž základě by se staly takzvanými bezpečnými třetími zeměmi. To by způsobilo, že všichni migranti, kteří vstoupí na jejich území, by museli požádat o azyl tam.
Jenže právě Guatemala je jednou ze zemí, odkud lidé odcházejí. Navíc po celé desítky let to byli právě Mexičané, kdo migroval na sever do USA. Letos se přitom z Mexika stal jeden z deseti států světa s nejvíce žadateli o azyl. Loni dali Mexičané azyl polovině lidí, kteří o něj požádali.
