Bagdád/Praha – Irácká armáda v této době, v květnu, měla podle plánu vlády dobývat druhé největší město země Mosul. A přivádět Islámský stát na hranu úplné porážky.
Irácký premiér Hajdár Abábí vyhlašoval, že ofenziva začne v květnu a že je optimistický.
Namísto toho ale armáda v neděli ztratila dvousettisícové Ramádí. Největší město provincie Anbar, vzdálené zhruba 110 kilometrů západně od Bagdádu. Přestože premiér vyzýval vojáky, ať neustupují a drží pozice, opakovala se situace z loňského června z Mosulu.
Vojáci v panice prchali na východ a sever v obrněných vozidlech a amerických humvee. Mnozí vyskákali i z nich a zachraňovali se prostým útěkem po svých a jen s tím, co měli na sobě.
Iráčtí důstojníci z místa potvrzují, že město padlo a skupina několika stovek vojáků zůstala obklíčená na základně. Ostatní uprchli, někteří se dokonce ocitli v pusté pouštní oblasti západně od města ve směru do Jordánska.
Kromě vojáků uprchla i policie. Islámskému státu (IS) se tak dostala do rukou další velká várka amerických zbraní. Například desítky vozů Humvee a mnoho dělostřelecké munice.
Závěr lze učinit jeden: Fanatický, obávaný Islámský stát má k porážce, nemluvě už o zničení, stále daleko. I přes americké nálety a částečné vojenské úspěchy iráckých a kurdských jednotek.
Podle svědků je silnice ve směru na Bagdád nyní nehlídaná a otevřená pro bojovníky Islámského státu, ačkoliv je nepravděpodobné, že by se IS pokusil o útok na metropoli.
Provincie Anbar byla místem mnoha tvrdých bojů mezi americkou armádou a sunnitskými vzbouřenci v letech 2004 a 2005 po svržení Saddáma Husajna. Místní obyvatelé nepřijali změnu poměrů a kladli nové vládě i americkým silám odpor. Zejména ve Fallúdži a právě v Ramádí.
Deník Washington Post cituje jednoho z iráckých vojáků, který tvrdí, že v Ramádí za sebou armáda zanechala velké zásoby zbraní, dodaných Spojenými státy a Ruskem. "Islámský stát dostává do rukou stále více zbraní a boj bude v budoucnosti ještě těžší," říká Iráčan.
Pád Ramádí se odehrál jen několik hodin poté, co naopak výraznou ztrátu utrpěli islamisté. Po několika měsících vzdušných úderů Američané v Sýrii poprvé sestoupili na zem. Speciální komando zastřelilo u města Dajr az-Zaúr vlivného člena vedení IS Abú Sajjáfa. Ten byl čímsi jako ministrem financí a ministrem ropného průmyslu zároveň.
Podle informací, které postupně vycházejí najevo, Američané zajali Sajjáfovu manželku a osvobodili osmnáctiletou dívku z náboženské komunity jezídů, která sloužila páru jako otrokyně.
Sajjáf měl na starosti prodej ropy z polí, která organizace na východě Sýrie a západě Iráku ovládá.
Operaci, při které zahynulo dalších zhruba třicet příslušníků Islámského státu, údajně předcházela dlouhodobá výzvědná činnost. S pomocí bezpilotních letadel, sledování elektronické pošty a také zpravodajských údajů přímo z nitra Islámského státu.
Analytik z amerických tajných služeb řekl deníku Wall Street Journal, že pro sběr důležitých informací o pohybu klíčových osob IS a o způsobu, jakým je organizace řízena, už je k dispozici více zpráv a stále se to zlepšuje.
Výpad na Abú Sajjáfa připomínal smrt Usámy bin Ládina při podobné akci v Pákistánu před čtyřmi lety. Sajjáfa prý měl být dopaden živý, ale klad odpor, takže zemřel. Vojáci odnesli z domu počítače a mnoho dokumentů.
V Mosulu už podle svědků bojovníci Islámského státu přijali některá opatření, kterými se snaží jeho osudu vyhnout. Mění si poznávací značky na automobilech, střídají adresy bydliště, snaží se pohybovat se pouze v hustě osídlených oblastech.
Podle nepotvrzených informací minulý týden při americkém náletu zemřel muž číslo dvě Islámského stát Abú Alá Afrí, zatímco vůdce Abú Bakr Bagdádí byl už dříve zraněn.