Miny a dráty. Oligarcha chce zeď mezi Ruskem a Ukrajinou

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
15. 6. 2014 17:30
Miliardář chce "fyzicky ohradit zemi, která podniká agresi".
Na rusko-ukrajinské hranici to v posledních týdnech vře.
Na rusko-ukrajinské hranici to v posledních týdnech vře. | Foto: Reuters

Kyjev - Mezi Ruskem a Ukrajinou by mohla vniknout zeď.

Výstavbu pohraničního opevnění, které by mělo oddělovat od sousedního území zejména oblasti zmítané nepokoji, navrhl šéf dněpropetrovské regionální správy Ihor Kolomojskyj.

Financování projektu v hodnotě zhruba 100 milionů eur by podle představ známého oligarchy mělo být zajištěno převážně ze soukromých zdrojů.

Kdo je Ihor Kolomojskyj?

Ukrajina - oligarcha - Ihor Kolomojskyj

Jednapadesátiletý Ihor Kolomojskyj, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na 1,8 miliardy dolarů, byl do čela průmyslového regionu, z něhož pochází, dosazen letos v březnu.

Proslul podporou protestního hnutí na Majdanu. Na rozdíl od Donbasu, kde byl řízením pověřen další miliardář Sergej Taruta, se mu zatím daří situaci zvládat. Podpořil ukrajinskou armádu, pro kterou kupoval benzin, ale financuje prý také vlastní polovojenské oddíly.

V bojových operacích je například nasazován prapor Dnipro označovaný za "soukromou armádu" Kolomojského. Netají se také spojenectvím s radikální militantní strukturou Pravý sektor, která se prosadila v době protestů na kyjevském Majdanu.

Podle serveru Cenzor.net by zeď dlouhá více než 1900 kilometrů měla od Ruska oddělit Doněckou a Luhanskou oblast, které jsou již několik měsíců ohniskem krvavých střetů, a také Charkovskou oblast na severovýchodě Ukrajiny.

Regionální správa již zaslala příslušný návrh prezidentu Petru Porošenkovi. Reakce Kyjeva zatím není známá.

Inspirace Finskem

Kolomojskyj se dal slyšet, že by se zeď mohla stát obdobou tzv. Mannerheimovy linie, kterou ve 20. a 30. letech postavilo Finsko. Navrhl ji tehdy maršál Mannerheim.

"Pokojné Finsko před Stalinem zachránila Mannerheimova linie," uvedl oligarcha podle serveru Ukrajinska pravda.

Podle něj by Ukrajina měla postavit podobnou "linii", aby se uchránila před ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský miliardář míní, že také Izraeli se daří efektivně odrážet útok teroristů právě díky ochrannému plotu, který lemuje hranice země.

Kolomojskyj je známý nepřízní vůči ruskému prezidentovi, kterého označil za "schizofrenika". Putin zase o ukrajinském oligarchovi tvrdil, že je "podvodník a lichvář".

Půl roku, 100 milionů eur

Podle projektu by se ohrazení mohlo vybudovat zhruba za půl roku. Mezi zvažovanými variantami je instalace ocelového plotu osazeného ostnatým drátem. Pro větší účinnost se navrhuje pustit do něj elektrický proud.

Přístupu lidí, zvířat, ale také vozidel či obrněné techniky k bariéře by pak měly zamezit hluboké a široké příkopy z obou stran. Do zabezpečeného prostoru by pro větší účinnost měly být položeny protipěchotní miny, navrhují iniciátoři projektu.

Putin a Porošenko.
Putin a Porošenko. | Foto: Reuters

Možnost eventuálního zaminování části rusko-ukrajinské hranice už v minulosti naznačily zdroje z ukrajinského ministerstva obrany.

Vedení Dněpropetrovské oblasti má za to, že opatření by mohlo pomoci k odvrácení masového pronikání žoldnéřů či dodávek zbraní a munice ze sousedního Ruska na ukrajinské území

U plotu by chtělo postavit hlídky, které by měli tvořit příslušníci pohraniční stráže a také Národní gardy.

Odhaduje se, že samotné oplocení by přišlo asi na 50 milionů eur. Celková výstavba by pak stála dvojnásobek. Realizací projektu chce oligarcha pověřit vlastní fond Dnipro.

"Jde o návrh předsedy Dněpropetrovské oblastní správy Ihora Kolomojského. Cílem je fyzicky ohradit zemi, která podniká agresi," informoval zástupce regionální administrativy Svjatoslav Olijnyk.

Podle ukrajinské televize News One se do projektu chtějí zapojit také další oligarchové. Není ovšem vyloučena ani účast státu.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 1 hodinou

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 1 hodinou

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy