Ženeva - Švýcarsko blokuje zhruba miliardu dolarů (v přepočtu zhruba 20 miliard korun).
Peníze si do tamních bank uložili diktátoři, které - s jednou výjimkou - smetlo z piedestalu takzvané arabské jaro.
Do alpské země proudilo v uplynulých letech z Egypta, Tuniska, Libye i Sýrie obrovské množství kradených peněz. A jelikož se Ženeva snaží zbavit pověsti daňového ráje, spolupracuje s novými vládami na restituci černých fondů.
Běh na dlouhou trať
Podle diplomatů to ale jen v případě Tuniska a Egypta může trvat roky.
"V tuto chvíli blokujeme účty celkem 80 lidí z těchto dvou zemí. Jak si asi dokážete představit, je to vše velmi náročné," řekl agentuře Reuters Valentin Zellweger, ředitel oddělení mezinárodního práva na švýcarském ministerstvu zahraničí.
"Bavíme se o účtech nejen (bývalých prezidentů) Ben Alího a Mubaraka, ale i jejich blízkých spolupracovníků."
Nejvíc měl Mubarak
Bezkonkurenčně nejvíce peněz mají ve Švýcarsku ukryto padlý egyptský prezident Husní Mubarak a jeho spolupracovníci. Dohromady jde o 700 milionů švýcarských franků.
Švýcarsko jednalo v případě svržených diktátorů velmi rychle. Například po pádu tuniského prezidenta Ben Alího vyčkávaly banky se zmrazením účtů pět dní. U Mubaraka stačilo loni v únoru jen půl hodiny.
Dohromady našly úřady na 140 účtů, které patří těmto dvěma bývalým severoafrickým vůdcům. Nyní se probírají i tisícovkami záznamů o transakcích.
Vláda nyní chce parlamentu navrhnout, aby příští rok na jaře přijal nová pravidla právě pro takové případy. Do budoucna by mělo být zmrazení účtů zkorumpovaných autoritářských režimů a následné navrácení peněz mnohem jednodušší.
"Dřív nejrychleji vyřízeným případem byl případ nigerijského diktátora Saniho Abachy. Zabral celkem pět let," vysvětlil Zellweger.
Kaddáfí a Asad
V souladu se sankcemi Rady bezpečnosti OSN zůstává ve Švýcarsku i zhruba 100 milionů franků, které patřily někdejšímu libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu.
Obdobné výše dosahují i zablokované peníze, jichž si donedávna užíval syrský prezident Bašár Asad. Ačkoliv Švýcarsko není členem Evropské unie, sankcím Bruselu se podřídilo a účty zmrazilo.
Vedle zamezeného přístupu k účtům nesmějí ve Švýcarsku podnikat také tři syrské společnosti, včetně státních aerolinek. Do země pak má zakázaný vstup 25 vysoce postavených představitelů syrského režimu.
Švýcarsko už dávno není rájem, kde je bankovní tajemství samozřejmostí. Vše se změnilo v roce 2009, kdy země souhlasila se změnou přístupu, aby pomohla ostatním státu v boji s daňovými útoky.
Neutrální alpská země tak požaduje od svých bank, aby nahlásily všechna pochybná konta. Zatím se podařilo posbírat 1,7 miliardy dolarů. Většinou šlo o peníze diktátorů, jako byl Ferdinand Marcos z Filipín nebo Mobutu Sese Seko ze Zairu.
"Švýcarská vláda dává jasně najevo, že ilegální peníze ve Švýcarsku nechce," dodal Zellweger.
