Mexico City - Mexiko bude v boji s mocnými drogovými kartely využívat armádu ještě nejméně dva roky, oznámil tento týden vrchní prokurátor Medina Mora. Není však jisté, jestli tato strategie funguje.
Jen letos si zatím vyžádala téměř 1400 obětí, z toho 450 policistů a jiných vládních úředníků. To je o 47 procent více než ve stejné době minulý rok.
Zavražděni byli i někteří nejvyšší policejní velitelé. Mezi nimi 8. května sám šéf federální policie Édgar Milán Gómez.
Po zabití svého zástupce raději rezignoval i velitel v jednom z nejnebezpečnějších měst světa Ciudad Juárez.
Další policejní důstojníci se rozhodli emigrovat do Spojených států. Jejich jména se totiž objevila na "seznamech smrti", které byly nalezeny mezi zabavenými věcmi drogových překupníků.
Čtěte také: Vydají masové hroby v Ciudad Juárez své tajemství?
Tvrdý postup proti gangům
Když se mexický prezident Felipe Calderón v prosinci 2006 ujal moci, jednou z jeho priorit se stala demontáž mocných mexických drogových kartelů, které podle odhadů převážejí do Spojených států osmdesát procent tamního kokainu.
Spojenci jim jsou zkorumpovaní místní policisté, kteří dostávají od zločinců tučné výpalné.
Calderón se však rozhodl zavést nové pořádky. Sloučil mexickou elitní jednotku AFI s federální policií a šéfem nového útvaru se stal ministr pro veřejnou bezpečnost Genaro García Luna.
Luna pak popudil drogové bosse i členy federální policie. Podle informací deníku New York Times odvolal 284 oblastních policejních šéfů a na jejich místo dosadil vlastní lidi.
Nastupuje armáda
Plynulé fungování obchodu s drogami a policejní korupce dostaly další ránu, když Luna zvýšil nastupujícím policistům platy a mezi univerzitními studenty a bývalými vojáky se mu podařilo najmout 3000 nových rekrutů.
Do severních států Mexika, kontrolovaných právě drogovými gangy, pak mexická vláda poslala 30 tisíc vojáků a federálních policistů, kteří začali zabavovat rekordní množství kokainu.
Výsledkem je však krveprolití, které si zatím během Calderónova rok a půl dlouhého úřadu vyžádalo 4132 obětí. Na zabíjení svých kolegů se podílí i sami zkorumpovaní policisté.
Čtěte také: Gang vydal seznam policistů. Nyní je po jednom zabíjí
Policisté proti policistům
Šéf federální policie Milán byl podle vyšetřovatelů zabit na základě informací poskytnutých Josém Montésem Garfíasem, který pracoval coby koordinátor bezpečnosti ve městě Culiacán ve státě Sinaloa.
Než ho sem nové vedení federální policie nechalo převelet, měl lukrativní post na letišti v Mexico City, jedné z hlavních bran kokainu přicházejícího do Mexika.
Předpokádá se, že Montés pracoval pro sinalojský kartel a tento měsíc se podílel i na vraždě jiného vysokého policejního úředníka. Při zatčení u něj byly nalezeny detailní informace o autech, která používá několik dalších důležitých policistů.
Funguje to?
Podle vlády současné krveprolití neznamená nic jiného, než že jsou gangy zoufalé a uchylují se k násilí.
"Zkrotili jsme moc těchto organizací," prohlásil ve středu Medina Mora. "To se odráží v násilí mezi gangy, protože musejí bojovat o menší koláč."
Opoziční politici a mnozí policisté jsou však k takové intepretaci událostí posledního roku a půl skeptičtí. Mexický prezident naopak upozorňuje, že je nutné, aby teď odpovědnost převzalo i "největší odbytiště" kokainu - Spojené státy.
Na setkání se severomexickými guvernéry a jejich kolegy z Kalifornie, Nového Mexika a Texasu zdůraznil, že je nutné, aby obě komory Kongresu USA schválily balíček protidrogové pomoci Mexiku ve výši 1,4 miliardy dolarů.
V souvislostech: Bílý dům dá Mexiku 1,4 miliardy na boj s drogami
