Dočasný úbytek života v Mexickém zálivu se každý rok opakuje. Nejprve na jaře postihnou převážně zemědělské oblasti kolem řeky Mississippi silné deště, které spláchnou část půdy obohacené umělými hnojivy. S nimi se tak až do moře dostane dusík a fosfor obsažený v pesticidech.
Vinou těchto prvků se ve vodě daří řasám a sinicím, které ji zbarví do zelena. Množství fosforu v zálivu se přitom od roku 1950 zdvojnásobilo, v případě dusíku dokonce ztrojnásobilo.
Problém pak nastává ve chvíli, kdy řasy uhynou a klesnou na mořské dno. Při jejich rozpadu se totiž začne spotřebovávat velké množství kyslíku, který potom chybí mořským živočichům. Ti buď odplavou pryč, nebo v případě korálů či hub zahynou. Vznikne tzv. mrtvá zóna.
Wave of dead whales, salmon and sardines hit Chile's beaches: https://t.co/GYNSrChzou #9News pic.twitter.com/fgbiNLxhPy
— Nine News Australia (@9NewsAUS) May 5, 2016
Její velikost se každý rok mění, průměrně mívá rozlohu 15 tisíc kilometrů čtverečních. Pokud se však vyplní předpovědi vědců z Louisianské státní univerzity, zóna se letos přiblíží rekordu. V červenci by měla dosáhnout 22 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba podobná rozloha, jako má celá Morava.
Dosud nejvyšší čísla vědci naměřili před dvěma roky, a to jen o pár kilometrů čtverečních více, než očekávají letos.
"Myslíme, že (zóna) bude druhá největší, ale snadno může její rozloha tu minulou překonat," řekla americké stanici CNN mořská ekoložka Nancy Rabalaisová, která se tomuto problému věnuje už 34 let a vypočítala pravděpodobnou velikost letošní mrtvé zóny. "Když se podíváme na předpověď, není v tom až takový rozdíl. Bude to hodně velké," doplnila pro server zaměřený na životní prostředí Earther.
Rybáři chudnou a lidé jsou bez pitné vody
Kromě hnojiv může za vznik mrtvé zóny i oteplování moří, protože teplejší voda udrží méně kyslíku. "Pokud se v regionu změní klima, lze očekávat, že se vše zhorší," upozornil v rozhovoru pro časopis The National Geographic David Scheurer, spoluautor studie.
Pollution is causing a massive oxygen-starved dead zone in the Gulf of Mexico.#WomeninTech #WomeninScience #WomeninAI #AIforConservation #SDGs pic.twitter.com/V7O6xwS5vi
— 🔅 AIforClimateAction (@AIClimateAction) June 22, 2019
Mrtvá zóna navíc neovlivňuje jen mořský život, ale také životy lidí obývajících pobřeží Mexického zálivu a břehy řeky Mississippi. Ti přicházejí o zdroj kvalitní pitné vody, jež bývá vinou odplavených hnojiv obohacena o dusík, který je podle CNN spojen se vznikem rakoviny.
O živobytí zase přicházejí rybáři, kteří se dostávají do finančních potíží. Musí například platit více peněz za palivo, aby se s lodí dostali do vod, kam se mořský život přesunul. Vyšší náklady jim většinou nevynahradí ani úlovek, protože ryby a garnáti s nižším poměrem kyslíku dorůstají menších rozměrů.
Americký stát Louisiana, kudy Mississippi protéká, je přitom druhým největším dodavatelem mořských plodů na celý americký trh.
Mrtvé zóny po světě
Mexický záliv není jedinou vodní plochou, odkud se vytrácí kyslík. Podle rok staré zprávy, kterou cituje britský deník The Guardian, existuje v současnosti až čtyřikrát více mrtvých zón, než tomu bylo v roce 1950.
Na celém světě jich je přibližně pět set, největší je v Baltském moři. Zasažena jsou však i moře na severu Evropy, Jadran nebo pobřeží Chile, kde před třemi lety zemřelo podle Světového ekonomického fóra až 23 milionů lososů a další tisíce sardinek, mořských ptáků, savců a chobotnic.
Podle Nancy Rabalaisové se navíc tohoto problému v budoucnu nezbavíme. "Jsem rozená optimistka, to se ale nevztahuje na počasí. Jde o dlouhodobý trend, který jen tak nezmizí," říká mořská ekoložka.
