Ruská propaganda má nový terč. Hackeři a prokremelská média cílí na Merkelovou, říká expert

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
4. 2. 2017 18:07
Po amerických prezidentských volbách nebo bojích na Ukrajině Rusko obrací svou pozornost novým směrem – na zářijové parlamentní volby v Německu. Podle Jakuba Kalenského, člena evropského týmu pro boj s ruskou propagandou, budou chtít ruští hackeři ohrozit pozici kancléřky Angely Merkelové. Ta by v zářijových volbách ráda už počtvrté obhájila svoji funkci.
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Berlín - Po Ukrajině a prezidentských volbách v USA mají ruští hackeři nový terč. V rámci snah o destabilizaci Evropské unie si vybrali německou kancléřku Angelu Merkelovou, varoval na lednovém zasedání Evropského parlamentu jeden z expertů na ruskou propagandu Jakub Kalenský.

Někdejší český novinář je členem týmu, který má za úkol právě s ruskou propagandou bojovat. Sestavila ho šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Podle Kalenského se ruská média soustředí na Merkelovou z jednoho prostého důvodu. Německo čekají 24. září velmi důležité parlamentní volby.

V těch by nejmocnější žena světa, jak ji tituluje magazín Forbes, ráda obhájila posty předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) a také kancléřky Spolkové republiky Německo.

Nostalgie k Rusku a protiimigrační AfD

V Německu má Rusko už teď určitou podporu obyvatel. Jde zejména o východní část země, kde někteří lidé nostalgicky vzpomínají na komunismus.

"Na východě se k Rusku staví pozitivněji. Je to jeden z dodnes přetrvávajících znaků rozděleného Německa," potvrdil britskému listu Financial Times nejmenovaný člen německé vlády.

Kreml se snaží Němce zasáhnout například skrze televizní vysílání - stanice Russia Today poskytuje vysílání i v německém jazyce coby RT Deutsch. Rusko ale používá také sociální sítě nebo internetové vysílání dalších stanic.

Někteří analytici se obávají, že ruská dezinformační kampaň pomůže nabrat voliče krajně pravicové protiimigrační straně Alternativa pro Německo (AfD).

"Online média řízená Ruskem dezinterpretují a dezinformují. To postupně povede k destabilizaci a AfD posílí," myslí si Christian Lindner, člen německých svobodných demokratů (FDP).

"Ruské vměšování se do voleb začíná podporou AfD," přitakává i ruský expert z Německé rady pro zahraniční vztahy Stefan Meister.

Aktuální průzkumy dávají AfD v parlamentních volbách šanci na zisk zhruba 12 procent hlasů. Strana, která dosud ve Spolkovém sněmu nefigurovala, by se v něm mohla stát až třetím nejsilnějším uskupením.

Extremistická AfD svůj úspěch staví zejména na odporu vůči imigraci. V tom jí ruská média hrají podle Financial Times do karet. "S radostí" vyzdvihují takové zprávy, jako jsou například protesty německého protiislámského hnutí Pegida.

Hlavní cíl? Rozklad EU

Sama Merkelová už dala loni v listopadu najevo obavy, že by se Rusko mohlo do německých parlamentních voleb vměšovat.

A celkové zasahování Ruské federace do evropských záležitostí vidí jako velkou hrozbu i řada europoslanců. 

Podle Jaromíra Štětiny (TOP 09) se de facto nacházíme ve válce s Ruskem. "A hlavním cílem je zničit Evropskou unii," prohlásil europoslanec s tím, že právě používání dezinformací je její součástí.

Podle člena polské pravicové Občanské platformy (PO) Jaceka Saryusz-Wolskiho jde ale na potírání ruské propagandy málo peněz. A to může být problém. Zvlášť, když se teď blíží volby nejen v Německu, ale i ve Francii nebo v Nizozemí, připomíná bývalý viceprezident Evropského parlamentu.

Podle českého experta Kalenského by pomohlo, kdyby vznikla centra pro boj s dezinformacemi v jednotlivých státech Unie - a nesoustředilo se vše jen a přímo na Brusel.

Takový útvar ale zatím funguje jen v České republice. Ministr vnitra Milan Chovanec nechal Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám zřídit k prvnímu lednu letošního roku.

Jen pozitivní zprávy z Krymu, překroucené zpravodajství o migraci i průjezdu Nočních vlků Českem. I tak informují média v Rusku. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy