Istanbul - Turecko zablokovalo přístup k Wikipedii - volně přístupné encyklopedii na internetu. Důvodem je obsah, který prezentuje Turecko jako zemi podporující teror. S odvoláním na sdělení ministerstva dopravy, námořních záležitostí a komunikace to v sobotu oznámila turecká tisková agentura Anadolu.
Turecká vláda se přitom odvolala na zákon, který umožňuje zakázat přístup na webové stránky, jež jsou považovány za obscénní nebo za hrozbu pro veřejný zájem či národní bezpečnost.
Turecký soud má nyní podle agentury Reuters dva dny na to, aby rozhodl, zda přístup k Wikipedii zůstane zablokovaný, nebo ne.
Informace na Wikipedii přestaly být dostupné od sobotního rána. Uživatelé se nyní nemohou dostat k žádné jazykové mutaci Wikipedie.
Podle monitorovací organizace Turkey Blocks, jež sleduje cenzurní zásahy na webové síti, byly k zablokování Wikipedie zapojeny "filtry, které se v zemi používají při cenzuře obsahu".
Agentura Anadolu rovněž uvedla, že úřady varovaly Wikipedii, aby odstranila obsah přirovnávající Turecko k teroristickým skupinám, ale ta to neučinila. Turecko také požaduje po Wikipedii, aby si otevřela v Turecku kancelář, jednala v souladu s mezinárodním právem a dodržovala rozhodnutí soudu a nebyla součástí projektu, jehož cílem je útočit na Turecko.
Organizace Turkey Blocks už předtím obvinila Turecko, že blokuje přístup na weby sociálních médií, jako je Twitter nebo Facebook.
Turecká vláda v minulosti popřela, že blokuje přístup na některé stránky, a sváděla jejich nedostupnost na výpadky v síti. Experti a monitorovací organizace ale tvrdí, že výpadky sociálních médií jsou záměrné.
Jejich cílem je podle nich zamezit šíření informací a zpráv, které jsou kritické vůči prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, jehož styl vlády v zemi je čím dál více autokratický.
Čistky stále pokračují
Od loňského července, kdy se část armády neúspěšně pokusila o puč, je situace v Turecku velmi napjatá.
Po celé zemi od té doby probíhají rozsáhlé čistky. O té nejnovější informovala v sobotu turecká vláda, když oznámila, že bylo propuštěno více než 3900 zaměstnanců státní správy, armády a četnictva.
Všichni jsou podezřelí z napojení na teroristické organizace a struktury, které představují hrozbu pro národní bezpečnost, uvedla vláda.
Je to již druhá rozsáhlá čistka od dubnového referenda, které výrazně posílilo pravomoci prezidenta Erdogana. Ve středu bylo suspendováno více než devět tisíc policistů a dalších tisíc osob policie zadržela kvůli údajnému napojení na hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. Ten je podle Erdogana zodpovědný za loňský pokus o puč. Jeho stoupence ale vláda pronásleduje dlouhodobě.
Celkem se od loňského července ocitlo na dlažbě více než 120 tisíc vojáků, policistů, soudců, učitelů a dalších státních zaměstnanců. Zhruba 40 tisíc lidí skončilo ve vazbě a čelí obvinění, že sympatizují s pučisty.
