Londýn - Některá volební vítězství si politici neužijí. Především ta, kdy původně očekávali mnohem větší odstup od opoziční strany.
Příklad lze najít i v České republice v osobě bývalého předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ten před šesti lety vyhrál parlamentní volby, ale jen s 22 procenty hlasů. Místo sestavování vlády tak odešel z čela strany.
Podobná situace může nastat i ve Velké Británii, kterou tento čtvrtek čekají volby do Dolní sněmovny.
Pro premiérku Theresu Mayovou a její Konzervativní stranu vypadalo ještě před měsícem vše ideálně. V průzkumech měli konzervativci náskok kolem dvaceti procentních bodů na opoziční labouristy.
Od té doby se ale rozdíl postupně tenčí. Vrcholem byl v pondělí zveřejněný průzkum agentury Survation pro televizi ITV. Konzervativcům přisuzoval náskok jednoho jediného bodu.
Příznivý není ani poslední průzkum institutu YouGov. Podle něj konzervativci dostanou jen 305 mandátů, a nebudou tak moci sestavit vládu sami. Na nadpoloviční většinu v Dolní sněmovně by jim chybělo 21 křesel.
Corbyn - bojovník proti terorismu?
Původně měl být hlavním tématem voleb britský odchod z Evropské unie. To se ale částečně změnilo po nedávných teroristických útocích v Manchesteru a Londýně.
Teď britští politici často skloňují slovo "bezpečnost".
Předák opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyčítá Mayové, že jako ministryně vnitra v letech 2010 až 2016 prosadila snížení počtu policistů v zemi o 20 tisíc.
Současná premiérka ale kontruje, že ozbrojených policistů u protiteroristických jednotek se škrty dotkly mnohem méně.
Voliče se Mayová snaží přesvědčit o tom, že Corbyn ve skutečnosti není žádný velký bojovník proti terorismu.
Jako poslanec Dolní sněmovny v minulých letech nehlasoval pro přísnější protiteroristické zákony a zpochybňoval nasazování ozbrojených policistů.
Kritizují i sami konzervativci
Mayová ale musí čelit kritice i z vlastních řad.
Steve Hilton, poradce bývalého konzervativního premiéra Davida Camerona, Mayovou přímo vyzval k rezignaci. Podle něj je zodpovědná za "bezpečnostní selhání", která umožnila tři teroristické útoky v zemi během necelého čtvrt roku.
Preference konzervativců ale začaly klesat ještě před posledními dvěma atentáty v Manchesteru a Londýně.
Podle britských médií premiérce výrazně uškodilo, když představila plán zvýšit příspěvky seniorů na jejich sociální a zdravotní péči. Neboli takzvanou daň z demence (dementia tax).
Navíc nebyla příliš přesvědčivá v televizní debatě 30. května na stanici Sky News. Soudě podle ohlasů v médiích a na sociálních sítích Britové považovali za vítěze spíše Corbyna.
Stejně jako Merkelová
Britský volební systém je sice jiný než německý (britský je většinový - pozn. red.), přesto se ale Mayová dostává do podobné pozice, v jaké byla spolková kancléřka Angela Merkelová v roce 2005.
Ta tehdy kandidovala ve volbách poprvé jako vůdkyně opozičních křesťanských demokratů (CDU) proti sociálně-demokratickému kancléři Gerhardu Schröderovi.
V průzkumech Merkelová dlouho jasně vedla, až o dvacet procentních bodů. Schröder ale začal postupně dotahovat a rozdíl mezi oběma stranami ve volbách nakonec činil 1,1 procenta.
Merkelové tehdy nevyšla televizní debata, kde se zamotala do ekonomických pojmů.
A uškodilo jí i jmenování akademika z Heidelberské univerzity Paula Kirchhofa jako kandidáta strany na post ministra financí. Kirchhof se bez konzultace s Merkelovou vyslovil pro rovnou daň ve výši 25 procent, což většina Němců odmítala. Pobouřeni byli i někteří skalní voliči CDU.
Těsné vítězství pak bylo pro křesťanské demokraty neúspěch.
Nevěrohodné průzkumy
Pro britské konzervativce to může ve čtvrtek dopadnout stejně.
Jenže průzkumy veřejného mínění se nedávno ve Spojeném království mýlily.
Při posledních parlamentních volbách před dvěma lety předpokládaly vyrovnaný souboj hlavních stran. Konzervativci však jednoznačně zvítězili.
Loni zase agentury avizovaly, že v referendu o brexitu Britové zvolí setrvání v Evropské unii. Ani to ale nevyšlo.
