Bylo toho dost, hřímá premiérka Mayová. Británie ale recept na obranu proti teroristům pořád hledá

Josef Pazderka Josef Pazderka
Aktualizováno 5. 6. 2017 6:02
Třikrát už musela jako nová britská premiérka oslovit národ s projevem těsně po útoku islamistických radikálů. Zatímco dříve Theresa Mayová zdůrazňovala, že teroristé neporazí tradiční britské hodnoty svobody, demokracie a svobody slova, po sobotním nočním útoku v Londýně zvolila neobvykle radikální tón. "Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako dosud," uvedla v prohlášení předneseném před svým sídlem v Downing Street. K útoku v Londýně se mezitím přihlásil Islámský stát. Podle Mayové nastal čas říct, že "už toho bylo dost". Některé její nové návrhy - více odposlechů, kontrola internetu, omezení projevu - ale narážejí na tradiční britskou úctu k osobním svobodám.
Theresa Mayová se vyjadřuje k sobotnímu útoku v Londýně.
Theresa Mayová se vyjadřuje k sobotnímu útoku v Londýně. | Foto: Reuters

Londýn - Ode dveří sídla britských premiérů na londýnské Downing Street 10 je to k pultíku před stanovištěm novinářů jen pár metrů.

Theresa Mayová je musela v napjatých hodinách po teroristických útocích urazit od července 2016, kdy se stala premiérkou, už třikrát.

Série násilných útoků islamistických radikálů ji vystavila nebývalému tlaku. A taky ji proměnila. 

Zatímco koncem března ještě Mayová teroristům vzkázala, že "naše hodnoty násilím nebo terorismem nikdy neporazíte", během nedělního dopoledne už zněla výrazně radikálněji - i směrem dovnitř britské společnosti.

"Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako dosud," řekla Mayová doslova. Podle ní nastal čas říct, že "už toho bylo dost".

Premiérka vzápětí vyzvala k přísnější kontrole internetu, která má zamezit šíření extremistických názorů. Stejně jako ke zpřísnění postoje vůči domácím radikálům a k tvrdším trestům.

Velká Británie byla podle ní vůči extremistům "až moc tolerantní", teď musí přitvrdit.

K útoku v Londýně se v noci na pondělí přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Situace je vážná

Zvláště poslední slova Mayové o přílišné toleranci vyvolala mezi řadou lidí obavy, zda britská premiérka pod tlakem situace - a taky předčasných parlamentních voleb, které se na ostrovech konají už tento týden ve čtvrtek 8. června - nesahá po populistických receptech amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pro část jejích příznivců šlo ale o adekvátní odpověď, odrážející vážnost situace.

Velká Británie čelí v posledních čtyřech měsících bezprecedentní vlně islamistického terorismu.

Útok v noci ze soboty na neděli na London Bridge a Borough Market, který si podle dosavadních informací vyžádal sedm obětí a další desítky zraněných, byl třetím v řadě.

Jen před necelými dvěma týdny zavraždil sebevražedný islamistický atentátník v Manchesteru na závěr koncertu americké zpěvačky Ariany Grande 22 lidí, z nichž část tvořili nezletilí teenageři.

Koncem března najel jiný útočník v Londýně přímo u budovy britského parlamentu autem do davu, zabil čtyři chodce a následně ubodal policistu. I on se netajil sympatiemi k radikálním islamistům.

Volání po tvrdé ruce není sebevědomé a klidem vyhlášené britské společnosti vlastní. V neděli - těsně po nočním útoku - po něm ale sáhla přímo konzervativní premiérka země.

Vytlačení extremismu ze společnosti bude podle ní "vyžadovat těžké a často nepříjemné diskuse" o omezení některých dosavadních svobod - projevu, soukromí atd.

Pro britskou společnost jsou ale právě osobní svobody velmi citlivou záležitostí.

Mayová to navíc uprostřed vrcholící kampaně před parlamentními volbami (britské strany ji sice už podruhé kvůli teroru krátce přerušily, od pondělí ale v kampani pokračují dál - pozn. red.) jako dlouholetá britská ministryně vnitra odpovědná za boj proti terorismu i zlepšení bezpečnostní situace schytává od politické konkurence.

"Theresa Mayová byla ministryní vnitra a premiérkou posledních sedm let. A nedokázala britské občany před terorismem ochránit," prohlásil v neděli bývalý tiskový mluvčí předsedy opoziční britské labouristické strany Matt Zarb-Cousin. 

Boj na internetu

Mayová přitom naznačila některé směry, na které se v boji s islamisty soustřeďují i další evropské vlády - v Belgii, Francii nebo Německu.

Například soustředěněji zatlačit na globální internetové hráče jako Google, Facebook nebo Twitter, aby omezily možnosti šíření radikální ideologie islamistů po sociálních sítích.

Profesor Peter Neumann, ředitel Mezinárodního centra pro studium radikalizace na londýnské King's College, to ale obratem označil za politický populismus.

"Velké společnosti, provozující sociální sítě, už konta džihádistů zablokovala, s jediným výsledkem: většina z nich teď používá šifrované platformy jako například Telegram," řekl Neumann v rozhovoru pro BBC.

"Problém to nevyřešilo, jen přesunulo jinam. Minimum lidí se navíc radikalizovalo výhradně internetem. Vinit sociální sítě je tedy politicky pohodlné, ale intelektuálně slabé," dodal Neumann.

Velkou Británii tedy skutečně čekají v nejbližší době těžké a často nepříjemné diskuse o zkrocení nebezpečí terorismu.

Ale taky debaty o tom, jaké recepty na složitý fenomén islamistického fanatismu i jeho přitažlivosti pro mladé britské muslimy opravdu zabírají.

Aby zároveň nezničily to, co Mayová ještě před třemi měsíci označila za ústřední britské hodnoty - svobodu, demokracii a svobodu slova.

Svědek útoku v Borough Market: Viděl jsem, jak policisté zastřelili útočníky | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy