Washington - Bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela dostal minulý týden ke svým blížícím se devadesátinám dva zvláštní dárky.
Jednak mu hvězdy světového popu zazpívaly v Londýně na dalším z koncertů jeho iniciativy 46664, která má za cíl zvyšovat povědomí o nemoci AIDS.
Jednak jej Spojené státy - osmnáct let poté, co vyšel z vězení a čtrnáct let poté, co se stal prezidentem - vyškrtly ze seznamu teroristů. Stejně tak i jeho stranu Africký národní kongres (ANC), která je od roku 1994 v JAR u moci.
Mírový terorista
Podle agentury Reuters Kongres spěchal, aby k tomuto kroku došlo ještě předtím, než Mandela své narozeniny 18. července oslaví. Sněmovnou reprezentantů rozhodnutí prošlo 8. května, senát ho jednomyslně schválil minulý týden.
Bojovník proti útlaku černošské většiny v Jižní Africe sice obdržel roku 1993 Nobelovu cenu míru a stal se mezinárodním symbolem, pro USA však byl až dosud stále teroristou, což jako "zahanbující" kritizovala i ministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová.
Mandela, který byl coby bojovník proti apartheidu po krátkou dobu šéfem ozbrojených milic Umkhonto we Sizwe (MK), přiznává, že ANC během své guerillové války připravil o životy i některé civilisty. To už však on sám dávno seděl ve vězení, kam ho bělošská vláda JAR poslala roku 1962.
Mandela pod sankcemi
Jihoafrický apartheidní režim byl jedním z důležitých spojenců USA v bipolárním světě a ANC udržoval čilé styky s komunistickým blokem. Zrušení jeho teroristického statutu později bránila přísná pravidla, která Kongres přijal po útocích 11. září 2001.
Na členy ANC tak byly až dosud uvaleny sankce. K cestování do USA museli například žádat o speciální povolení.
"Jsem potěšen, že jsme byli schopni ukázat náš respekt a velkou úctu muži, který je milován a obdivován na celém světě," citovala agentura Reuters předsedu zahraničního podvýboru pro Afriku ve Sněmovně reprezentantů Donalda Payneho.
Ten rozhodnutí Kongresu označil za "velké vítězství spravedlnosti".
