Po uprchlících další Orbánova "oběť". Bezdomovci v Maďarsku už nesmí žít na ulici

ČTK ČTK
12. 10. 2018 17:15
V pondělí začne v Maďarsku platit zákaz žít na ulici. Vláda premiéra Viktora Orbána tento zákaz přímo zanesla do ústavy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Budapešť - Bezdomovcům v Maďarsku začínají od příštího týdne ještě těžší časy. V pondělí vstoupí v platnost zákaz žít na ulici, který země přímo zakotvila do ústavy. 

Maďarsko je nejspíš první zemí, která takový krok učinila, píše britský deník The Guardian.

Aktivisté se obávají, že tento krok může být začátkem politické kampaně pravicové vlády Viktora Orbána proti lidem bez domova. Orbán se dosud soustřeďoval především na hrozbu, kterou podle něj pro Maďarsko představují uprchlíci a migranti.

"Vláda si uvědomila, že nemůže donekonečna hrát jenom na kartu migrace, protože v téhle zemi už žádní migranti nejsou. Problematika migrace bude dál užitečná při celonárodních kampaních, ale pro místní úroveň potřebují nového obětního beránka," myslí si metodistický kněz Gábor Iványi, který vede útulky pro bezdomovce v osmém obvodu Budapešti.

Podle nových pravidel lidem "dopadeným" jako bezdomovci, kteří po výzvě policie odmítnou jít do útulku, hrozí zapsání do povinného pracovního programu anebo vězení. Může jim být i zabaven osobní majetek. 

Útulky horší než ulice

Bezdomovci jsou nedílnou součástí Budapešti, kde spí v parcích a v podchodech. Počet lůžek, která jsou dostupná v útulcích, je podle Iványiho nedostačující. V jednom z jeho útulků jsou v každé místnosti napěchované desítky prostých lůžek s kovovými rámy. V zimě, kdy některé noci jeho útulek pro 130 lidí pojme až 300 nocležníků, se na podlahu natahují karimatky.

Mnoho bezdomovců říká, že městské útulky jsou tak ubohé, že raději zůstávají na ulici. "Jsou plné vší, a jakmile jednou chytíte vši, je hrozně těžké se jich zbavit," popisuje sedmačtyřicetiletý Erik Jeczkel, který je bez domova už 20 let. Žije na ulici a jídlo hledá v popelnicích.

"Městská policie mě už několikrát zbila. Vezmou si rukavice, aby nenechali žádné stopy. Snaží se vás vyhnat do jiného obvodu, aby s vámi už neměli problémy," dodal.

Právní tažení maďarské vlády proti bezdomovcům běží v podstatě od doby, kdy se Viktor Orbán v roce 2010 stal premiérem. Poté ministerstvo vnitra přijalo kroky usnadňující městským úřadům odstranit bezdomovce z ulic, ale ústavní soud je označil za protiústavní.

V reakci na to vláda použila trik, který už jí posloužil při jiných případech, kdy ústavní soud zmařil její kroky - jednoduše změnila ústavu. Díky dodatku přijatému letos v létě se stalo spaní na ulici v blízkosti kulturních a dalších význačných míst nelegální. Tím v zásadě s platností od 15. října postavila mimo zákon bezdomovectví ve značné části Budapešti.

"V mnoha zemích se diskutuje o tom, zda kriminalizovat bezdomovectví, ale pokud vím, tak Maďarsko je jediná země, která ho řeší v ústavě," řekl sociolog a aktivista zabývající se právem na bydlení Bálint Misetics.

Pravidla jsou nutná, říká Orbánův mluvčí

Orbánův mluvčí Zoltán Kovács uvádí, že maďarská vláda vynakládá na bezdomovectví proporčně víc než mnoho vlád v západní Evropě a že je absurdní označovat nový zákon za bezcitný. "Neexistuje žádné lidské právo spát na ulici, protože ulice je pro všechny. Proto je potřeba zavést alespoň nějaká pravidla," prohlašuje. 

Ovšem jazyk používaný v diskusích, které se točí kolem bezdomovectví, výrazně postrádá jakýkoli soucit. "Chovají se a jednají způsobem, který ruší veřejný pořádek a znečišťuje ulice. Znemožňují běžné používání veřejných prostor a u normálních lidí vyvolávají strach a nechuť," říká starosta desátého budapešťského obvodu Róbert Kovács v žádosti, aby vláda zakročila proti problému bezdomovectví v této oblasti.

Iványi, který křtil dvě Orbánovy děti, ale od té doby se s premiérem rozkmotřil, obviňuje vládu, že se vůči problému staví z nesprávného úhlu. "V mnoha případech není bezdomovectví volbou onoho člověka. Je to asi stejný nesmysl, jako kriminalizovat to, že je někdo nemocný."

Mnozí bezdomovci se potýkají s duševními poruchami a závislostí na drogách či alkoholu, ale je mezi nimi i řada těch, kteří skončili na ulici kvůli nesplácení hypotéky a následnému propadnutí chatrnou sociální sítí.

Dlouhodobě nezaměstnaný člověk bez domova dostává 22 800 forintů (asi 1800 korun) dávek měsíčně. Ti, kdo jsou ve vládou sponzorovaných pracovních programech, dostávají 54 tisíc forintů. Za takovou částku je ale v Budapešti obtížné pronajmout si byť jen jednu místnost.

Video: Orbán je pro Maďary otcem národa, kampaň opozice byla jedna velká sebedestrukce, říká Chmiel

Orbán vyhrál volby díky tomu, že nejlépe zná maďarskou mentalitu, myslí si český velvyslanec v Budapešti Juraj Chmiel. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 34 minutami

Šéfka telekomunikačního úřadu Továrková není ve střetu zájmů, dosavadní funkce opustila

Nová předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková není ve střetu zájmů, během 30denní zákonné lhůty opustila všechny firmy, ve kterých působila. Vyplývá to z aktuálního vyjádření ministerstva spravedlnosti. Deník N na konci ledna upozornil, že Továrková podle předběžného posouzení ministerstva porušila zákon o střetu zájmů, když i po svém zvolení podle veřejných registrů stále figurovala v několika firmách.

"Šetření, které ve věci paní Továrkové ministerstvo spravedlnosti provedlo, ukázalo, že paní Továrková ve lhůtě stanovené zákonem ukončila veškeré své angažmá," uvedlo nyní ministerstvo. Mělo jít celkem o 12 firem. "Jakkoliv tato skutečnost nebyla v několika případech dosud zapsána příslušným rejstříkovým soudem do obchodního rejstříku, paní Továrková ministerstvu potřebnými dokumenty doložila, že potřebná právní jednání byla učiněna," uvedl resort.

Nečinnost podle něj zjistilo ministerstvo pouze v případě živnostenského oprávnění, o jehož existenci Továrková nevěděla, které od roku 2000 aktivně nevykonávala a které přislíbila ukončit v co nejkratší lhůtě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy