Budapešť – Česká republika je zemí s mimořádně odmítavým vztahem k imigrantům. Jak mezi politiky, tak mezi obyvatelstvem. Jeden stát jí ale může v tomto ohledu konkurovat. Maďarsko.
Premiér Viktor Orbán kritizuje multikulturalismus stejně vehementně jako Václav Klaus, varuje před civilizační změnou v Evropě, návrh na rozdělování uprchlíků mezi státy EU označuje za "hraničící se šílenstvím".
Předkládá vlastní návrh. Běženci by měli být soustředění v táborech za hranicemi Evropské unie a jednotlivé země by si měly vybírat, koho přijmou a koho ne. V praxi to znamená, že chce, aby se tisíce imigrantů zastavily v Srbsku, odkud do Maďarska nejčastěji přicházejí.
Problém už zhoršuje vztahy mezi Bělehradem a Budapeští, protože Orbán naznačuje, že srbské úřady se snaží co nejrychleji běženců mířících z jihu a východu zbavit. Na maďarský účet.
"Není to správné, že je posílají dál. Mají zůstat na srbském území," prohlásil. Chce prosadit zákon, aby imigrant, který přijde z jiné takzvaně bezpečné země – tedy například ze Srbska, Řecka nebo Bulharska – neměl nárok na udělení azylu.
Kabinet zvažuje podél hranice postavit ochranný plot podobný tomu, který už staví Bulharsko na turecké hranici.
Vláda po celé zemi nechala nainstalovat billboardy s nápisy "Pokud přicházíte do Maďarska, nemůžete brát práci Maďarům“ a několika dalšími. Premiér tvrdí, že hesla jsou namířená proti pašerákům lidí a proti uprchlíkům, kteří se v Maďarsku neregistrují.
Někteří komentátoři uvádějí, že Orbánově straně Fidesz utíkají voliči ke krajně pravicovému, tvrdě protipřistěhovaleckému Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Ostřejší slova vůči imigraci jsou tak pokusem tento odliv zastavit.
"Nechceme, aby Maďarsko utrácelo miliardy forintů za ekonomické migranty," shrnuje postoj Fideszu mluvčí strany Bence Tuszon.
Komentátor a reportér budapešťského listu Magyar Nemzet Csaba Lukács řekl Aktuálně.cz, že obecně ochota lidí přijímat cizince není vysoká.
"V posledním průzkumu Institutu Tárki je šestačtyřicet lidí proti udělování pobytu cizincům v Maďarsku, devět procent pro a pětačtyřicet procent neutrálních. Stabilně ale nějakých sedmdesát až osmdesát procent populace nechce v Maďarsku Číňany, Afričany a také Rumuny," říká Lukács.
Zároveň však podle něj výrazně roste počet běženců, kteří překračují maďarské hranice. "Předloni to bylo za celý rok 18 900 uprchlíků. Loni už 42 777, letos do sedmého června 52 312. Nikdy jsme neměli tolik imigrantů jako letos," uvádí reportér.
Do Maďarska míří vedle Syřanů a Afghánců ve velké míře také kosovští Albánci. Pro všechny je ale jen tranzitní zemí. Chtějí a jdou dál do Rakouska a Německa. Tyto země ale naznačily, že je začnou vracet zpět.
Na rozdíl od České republiky se v Maďarsku vláda a opozice na názoru ke kvótám a přijímání uprchlíků neshodnou. Socialisté tvrdí, že hlavním problémem je odchod Maďarů do zahraničí za lepšími pracovními příležitostmi, což dávají za vinu ekonomické politice Orbána.
Expremiér a předseda opoziční levicové Demokratické koalice Ferenc Gyurcsány řekl, že považuje přijetí sedmi stovek uprchlíků, což je kvóta určená Evropskou komisí pro Maďarsko, za humanitární a křesťanskou zodpovědnost.
Demokratická koalice rovněž Orbánovi připomíná, že rakouská Strana svobodných kdysi označila maďarské migranty za prací v Rakousku za "mongolskou invazi do Evropy".
A co na to Orbán? Kdyby prý vládla místo něj levice, vypadalo by to dnes v Budapešti jako v Londýně nebo Paříži.
