"Vidina další diskuzní platformy, která přivede k jednomu stolu 40 evropských lídrů, vzbuzovala v mnohých skepsi, ale politici měli ve čtvrtek řadu důvodů k optimismu," píše Politico. Summit znamenal sblížení Francie a Británie, když britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že francouzský prezident Macron je opravdu přítel.
Britská stanice BBC na svých internetových stránkách píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU i vzhledem k tomu, že se s Macronem dohodla na jejich další společné schůzce.
K jednání o míru dvakrát zasedli představitelé Ázerbájdžánu a Arménie, zemí, mezi kterými se konflikt na hranici táhne desítky let.
Nicméně za fasádou nadšení podle serveru Politico probublávaly spory a napětí. Ukazovala se nejednotnost ohledně řešení evropské energetické krize a Turecko a Řecko odešly ze schůzky naštvané. Vrcholné setkání také kromě vágních Macronových příslibů o pokračující vojenské a finanční pomoci nepřineslo nic zásadně nového pro Ukrajinu čelící ruské agresi.
Politico připomíná, že v minulosti se myšlenka podobná Evropskému politickému společenství objevovala v různých podobách, ale vždy vyprchala. Záměrem nové platformy je zaměřit se na to, co země spojuje a podle BBC je takovým novým impulzem pro spolupráci nad rámec evropské sedmadvacítky ruská invaze na Ukrajinu. Nicméně Politico i tak podotýká, že mnozí se stále ptají po smyslu takového projektu a o nákladech na něj, když už existují fóra jako G7 nebo G20. A například činitelé z Británie, která by měla pořádat čtvrtý summit společenství, jeho existence podle BBC nechává spíše chladnými a dávají najevo, že platformu opustí, pokud se vyvine nežádoucím směrem.
Do budoucna bude pro Evropské politické společenství (EPC) výzvou, jak o sobě přesvědčit zájemce o členství v Evropské unii, zejména země západního Balkánu a dokonce Ukrajinu, kteří se co nejrychleji chtějí připojit k EU, a místo v EPC je neuspokojí, píše Politico.
Agentura AP summit hodnotí jako úspěch pro Macrona, který s myšlenkou Evropského společenství před několika měsíci přišel. V Praze pokračoval v diplomatickém aktivismu, když se snažil o nápravu vztahů s Británií a usiloval o uvolnění napětí mezi Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem nebo Srbskem a Kosovem.
Macron se od svého prvního zvolení do prezidentského úřadu v roce 2017 při každé příležitosti snaží hrát klíčovou roli v globální diplomacii. Když byl do Elysejského paláce zvolen i na druhé funkční období, jeho pozice klíčového hráče v Evropě se upevnila, píše AP. Je to tak i kvůli tomu, že německý kancléř Olaf Scholz je stále poněkud nováčkem ve své funkci, do které nastoupil před necelým rokem po dlouhém období vlády Angely Merkelové.
Podle německých médií zase Evropa z Prahy vyslala jasný signál jednoty ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. "Státy EU jako symbol odmítnutí ruské útočné války na Ukrajině založily s takřka všemi ostatní evropskými zeměmi nové politické společenství," napsal magazín Der Spiegel, který zdůraznil, že jednání v Praze se uskutečnilo bez Ruska. "Pokračovat v jednáních se bude v Moldavsku, které je pod ruským tlakem," uvedl magazín. A dodal, že moldavská prezidentka Maia Sandová převzetí role hostitelky chápe jako znamení podpory.
Německá média si rovněž před summitem kladla otázku, zda vedle Evropské unie, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dalších evropských fór dává vůbec smysl zakládat další kontinentální uskupení. "Nakonec ale byla zvědavost na nový formát očividně větší než skepse. XXL summit Evropy bez agendy a bez tlaku, že je nutné se dohodnout. Místo toho se mnozí scházeli ve větších či menších skupinách. Vše se konalo nezávazně, ale přece," uvedla zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní stanice ARD.
