Lži jako výnosný byznys. Studenti šířili fake news, vydělali si na byt na Manhattanu

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
3. 6. 2019 7:48
Až do amerických prezidentských voleb v roce 2016 o ani ne padesátitisícovém městu Veles v Severní Makedonii věděli kromě místních tak maximálně ještě policisté v Německu. Pocházela odtud jedna z balkánských drogových mafií. Pak ale přišlo překvapení. Ukázalo se, že místní studenti dokázali vydělávat desetitisíce dolarů výrobou fake news především o někdejší americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové.
Trailer dokumentářního filmu: Selling lies Documentary
Trailer dokumentářního filmu: Selling lies Documentary | Foto: Sellingliesdoc.com

Do Velesu se vydaly desítky televizních štábů a zahraničních novinářů. Zajímalo je, zda tito šiřitelé lží nebyli placeni Ruskem. Jenže jak se ukázalo, skutečnost byla mnohem prostší. Mladíci jednoduše zjistili, jak vydělávat na lidských předsudcích a potřebě přesvědčovat se o vlastní pravdě.

"Celý byznys odstartoval odborník na online marketing Mirko Chelkoski, který někdy od roku 2012 vedl kurzy ve Velesu, kde své studenty učil, jak vydělávat na internetu," popisuje pro deník Aktuálně.cz Samir Ljuma, severomakedonský filmař a koproducent amerického dokumentárního filmu Selling Lies (Prodávání lží) americké režisérky Leslie Iwerksové, který o výrobě fake news v Severní Makedonii pojednává.

Film Selling Lies (Prodávání lží)

Snímek na Oscara nominované americké dokumentaristky Leslie Iwerksové ukazuje, jak zásadně naše životy ovlivňují sociální média a jakou moc ve společnosti mají.

V roce 2016 začaly stovky makedonských teenagerů šířit fake news o politice na Facebooku. Výjimečný pohled do srdce tajné sítě odhaluje pravdu o lžích a popisuje dramatický dopad těchto falešných zpráv z Makedonie na Ameriku a tamní prezidentské volby.

Půlhodinový snímek Selling Lies vyhrál v roce 2019 na mezinárodním filmovém festivalu v Santa Barbaře cenu za nejlepší dokument. V květnu byl jako poprvé v Evropě promítán v pražském klubu La Fabrika.

Poselství Chelkoského, který ve snímku také vystupuje, je jednoduché: Pište v angličtině, abyste se dostali na nejbohatší americký trh. Obsah není tak důležitý jako titulek. Používejte sociální sítě pro propagaci.

V podání třicátníka s masivním řetězem kolem krku tyto základní poučky ale ve filmu získávají nový význam, když povolává svou manželku, aby se pochlubila svým prvním úspěchem. Tato velmi opečovaná blondýna s nesmělým úsměvem ukazuje na tabletu fotografii tří zubních past, které se liší jen drobným barevným čtverečkem na jejich spodním konci.

"Fotku jsem našla náhodou na internetu a napsala jsem k ní text, že zelená barva čtverce znamená, že je bio, modrá znamená mix chemie a biolátek a černá že znamená výrobu výhradně z chemických sloučenin a může to být toxické. Což jsem si tedy celé vymyslela," vypráví ve snímku žena.

"Tenhle jeden její článek nám vydělal sto tisíc dolarů," říká k tomu pyšně Chelkoski.

Nejčtenější fake news z makedonských serverů:

  • Hillary Clintonová v roce 2013 prohlásila, že by chtěla aby Donald Trump kandidoval, protože je čestný a nedá se koupit. Ve skutečnosti ale hovořila o tom, že by chtěla v politice vidět více lidí z byznysu, aniž by Trumpa jakkoli jmenovala.
  • "Papež František podpořil Donalda Trumpa." To nebyla pravda, stejně jako dřívější hoax o tom, že hlava katolické církve podpořila Bernieho Sanderse.
  • Kandidát na viceprezidenta Mike Pence prohlásil o Michelle Obamové, že je to nejvulgárnější první dáma v dějinách USA. Zpráva pochází z amerického serveru Newslo, který o sobě tvrdí, že kombinuje zpravodajství a satiru. Pence nic takového neřekl.

Samir Ljuma nedovede posoudit, zda to je pravda, nebo jde o typicky balkánskou chvástavou nadsázku. "Ale je fakt, že když jsme pracovali na filmu, během natáčení si jeden z protagonistů koupil byt na Manhattanu. Ten mimochodem se vůbec nezabýval politikou, má stránky o osobnostním růstu," říká filmař.

Americké volby jako byznys

Zato se politikou začali zabývat jiní. Americké prezidentské volby byly pro šiřitele lží živnou půdou jednak kvůli tomu, že na americkém trhu je reklama nejdražší, a za druhé díky politické polarizaci americké společnosti.

"Velmi rychle zjistili, že nejčtenější články jsou z pozic americké alternativní pravice a na podporu Donalda Trumpa. Někteří zkoušeli podporovat Bernieho Sanderse, ale počet kliknutí na články byl mnohonásobně nižší," vysvětluje Samir Ljuma.

Studenti zpočátku brali texty z etablovaných zpravodajských stránek a jen vyměnili titulek za podstatně skandálnější sdělení. Později větší hráči měli síť amerických autorů, kteří byli placeni podle toho, kolik lidí jejich články přečetlo.

"Byli to lidé z prostředí americké krajně pravicové scény, kteří by podobné věci jako o tajném pedofilním kroužku v okolí Hillary Clintonové psali tak jako tak a tady za to ještě dostali pár dolarů zaplaceno," vysvětluje Samir Ljuma s tím, že si nemyslí, že by za takovými dezinformacemi mohlo stát Rusko.

Podle něj je takové šíření lží rostoucí byznys, i když většina výrobců dezinformací se stáhla z oblasti politiky, přinejmenším do doby příštích amerických voleb. "Já jsem přestal věřit jakýmkoli informacím o zdravé výživě nebo životním stylu, protože jsem viděl, jak si to všechno vymýšlí a manipulují s fakty. Ale vydělává jim to," směje se Ljuma.

Sám byl překvapen, jaké nástroje mají tito "podnikatelé k dispozici". "Existuje třeba program, který měří emocionální zásah titulku. Jaká slova vyvolávají ohlas, jaká jsou trendy, zkoumá, jaké titulky měly nejčtenější články na internetu v posledních dnech, a dokonce ti navrhuje změny," pokračuje.

"Je to dost strašidelné, donutilo mě to přemýšlet, nakolik já sám jsem manipulovatelný," dodává Samir Ljuma.

Video: Nejbizarnější dezinformace? Prostitutky Merkelové a zombie na Ukrajině, říká Kalenský.

Rusko začalo s agresivním exportem dezinformací v roce 2014, tvrdí analytik Atlantic Council Jakub Kalenský. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy