reklama
 
 

Slovenský trapas. Veřejné záchody za 1,6 milionu z dotací nefungují, nikdo je neumývá

8. 1. 2019 7:40
Luxusní záchod na Slovensku, který nesplachuje. Zaplatily ho evropské dotace | Video: Sme.sk |  01:21
Najít jednu z nejslavnějších veřejných toalet na Slovensku není lehké. Cedule, která k ní ukazuje, není z hlavní silnice v obci Dojč v Záhoří na západě země vidět. Až když člověk vejde do areálu místního úřadu a za zdí zahne doprava, zjistí, jak vypadá luxusní toaleta z Francie v hodnotě menší garsonky v Bratislavě. A zároveň pochopí, že ukrýt veřejný záchod za 65 tisíc eur (přes 1,6 milionu korun) před veřejností nakonec nemusel být tak špatný nápad. Článek byl publikován ve slovenském deníku SME.

Ačkoliv zvenku působí toaleta vykládaná zelenými dlaždičkami a opatřená chromovanými dveřmi moderně, uvnitř se člověku zvedne žaludek. Bez dalších podrobností stačí napsat, že poslední návštěvník po vykonání velké potřeby zjistil, že přestala fungovat fotobuňka na splachování, a zbytek už zařídil čas. Toaletu od té doby nikdo neumyl.

"Mohli to alespoň vyčistit a zamknout. Když tudy večer procházíte, nikdy nevíte, co na vás z té budky vyběhne," říká místní obyvatelka Jana Morávková, která kolem toalety chodí cestou domů.

Toaletu vybudovala obec za peníze z eurofondů v roce 2013 a podle smlouvy se o ni musela starat do září roku 2018. Co s ní bude, když už projekt skončil, není jasné.

Současná starostka Dojče Slavomíra Melišová ještě v listopadu tvrdila, že je na dovolené, a potom na otázky SME nereagovala.

Stejně končí i další nesmyslné projekty z eurofondů, upozorňuje Radovan Ďurana z Institutu ekonomických a společenských analýz INESS. Podle něj za to můžou podmínky pro schválení dotací.

"Eurofondy trpí klasickými dotačními potížemi. Nemají konkrétního vlastníka, který by trpěl při jejich neefektivním využívání," říká Ďurana.

Drahé náměstí

Toaletu za 65 tisíc eur, kterou nepotřebuje, postavila obec podle tehdejší starostky Kataríny Jankovičové proto, že to byla podmínka čerpání dotací ve výši 358 tisíc eur (přes devět milionů korun) na rekonstrukci veřejného prostranství okolo městského úřadu.

Obec měla na výběr. Pokud chtěla peníze dostat, mohla při rekonstrukci buď upravit vodní tok, postavit novou autobusovou zastávku, nebo vybudovat veřejnou toaletu.

Zakázku na rekonstrukci prostranství získala v září 2011 firma TSS Grade a záchod dodal francouzský podnik Michel Plante Systemes.

Dotaci na rekonstrukci prostranství schválilo obci Dojč dnes už zaniklé ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje. Nevadilo mu, že ve smlouvě svítí položka se záchodem za 65 tisíc eur.

Výběr projektů mají na starosti národní orgány, například ministerstva, tvrdí Ingrid Ludvíková, tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise na Slovensku. "Každopádně za řízení fondů - výběr, financování a monitorování - je zodpovědný členský stát. Je povinností národních úřadů zabezpečit kontrolu a zajistit transparentní a efektivní využívání finančních prostředků," řekla Ludvíková.

Už v roce 2013, krátce po tom, co ho postavili, měl luxusní záchod problémy. V zimě nefungoval, protože v něm zamrzaly trubky, v létě si lidé stěžovali, že zapáchá. "Po mrazech z této zimy přestala na WC téct voda. Tento problém řešíme s dodavatelem toalety v rámci reklamace. Udržitelnost projektu je sice nastavená do září 2018, ale opravy může vykonávat jen dodavatel," tvrdila minulý rok starostka Melišová.

Dozor nad projektem po zániku zmíněného slovenského ministerstva převzalo ministerstvo zemědělství, které ale neodpovědělo, jestli kontroly našly v projektu chyby.

Problémové eurofondy

Podobně jako v Dojči dopadly i záchody v Dolném Kubíně, které v roce 2013 vznikly za 104 tisíc eur (bezmála 2,7 milionu korun). Město je od začátku otevíralo jen v době kulturních akcí, protože při každodenním provozu by jejich údržba stála více než 13 tisíc eur (přes 330 tisíc korun).

Vysoké dotace na rekonstrukci náměstí způsobily i to, že například město Hnúšťa nakoupilo osm laviček po osmi tisících eur (asi 204 tisíc korun) od italského architekta Antonia Citteria.

Příjemce dotace musí zpravidla projekt v původním stavu udržovat pět let. To se řeší i například v případě košického Kulturparku. Město přestavělo kasárna na prostor určený pro umělce v roce 2013 za téměř 27 milionů eur (690 milionů korun). Tehdejší ministr kultury Marek Maďarič (Směr-SD) už při jeho otevření řekl, že počkají pět let, než trvání projektu skončí, a pak se bude pro prostory hledat také komerční využití.

Objem dotací často převyšuje schopnosti slovenských měst a obcí využít tyto prostředky efektivně, tvrdí Ďurana. Bez peněz z dotací by podle něj byly rekonstrukce pravděpodobně méně rozsáhlé a také levnější. "Výsledkem je například financování výstavby veřejných záchodů, o které je minimální zájem a po uplynutí lhůty chátrají," dodal.

Video: Andrej Babiš nechápe, že nemůže sedět na dvou židlích, tvrdí poslanec pirátů Jan Lipavský

Andrej Babiš nechápe, že nemůže sedět na dvou židlích, je to černé na bílém, že ovládá svoje firmy, tvrdí poslanec pirátů Jan Lipavský. | Video: Emma Smetana |  17:09

autor: Roman Cuprik, SME | 8. 1. 2019 7:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama