Každý další přírůstek luskouna je velkou událostí. Populace všech osmi druhů šupinatých savců vyskytujících se v Asii a Africe stále klesá. Mládě luskouna krátkoocasého, které se ve čtvrtek ráno narodilo v Zoo Praha, proto vzbudilo velký ohlas.
Zvíře, připomínající malou šišku o váze 135 gramů, přivedl na svět pár, který se do zahrady dostal loni v dubnu z Tchaj-wanu. O velký úspěch se jedná i z toho důvodu, že se dosud v Evropě žádné luskouní mládě nenarodilo. Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek však nadšení prozatím klidní. Následující dny mohou být kritické a teprve ukážou, zda přežije. "Samička Run Hou Tang, kterou máme z Taipei Zoo, však již mládě úspěšně odchovala, takže šance na přežití by měly být poměrně vysoké," uvádí Bobek.
Pokud by se tak skutečně stalo, měla by Zoo Praha už tři exempláře těchto ohrožených savců. Jen v uplynulé dekádě bylo upytlačeno kolem milionu luskounů, píše server zaměřený na nelegální obchodování se zvířaty Traffic.
Dříve byla jejich šupinatá kůže používaná na výrobu pásků, kabelek nebo domácích dekorací, nyní mají hlavní odbyt jinde. "Přibližně před deseti lety jsem začal zaznamenávat, že strážci afrických rezervací začínají zabavovat pytle s šupinami luskounů," popisuje pro Aktuálně.cz ředitel pražské zoo Bobek. "To souvisí s Čínou a obecně s Asií, kde užívají luskouní šupiny v tradiční čínské medicíně. Jak stoupla koupěschopnost Číňanů, Vietnamců a dalších národů, tak poptávka neuvěřitelně vzrostla," vysvětluje.
Zákony těchto zemí se snaží tato zvířata chránit, ale pořád jsou podle Bobka v Africe běžně k nalezení na tržištích nebo ve stáncích u silnic. Změnilo se jen to, že se nyní obchodníci snaží luskouny nevystavovat veřejně. Bobek přesto fotografie v Kamerunu pořídil. "Za cenu toho, že jsem ujížděl autem, do kterého bušili kameny," líčí.
Kvůli pytlačení luskouni z volné přírody na pevninské Číně téměř zmizeli. Na sousedním Tchaj-wanu, odkud pochází ti pražští, je situace jiná. Od roku 1989 zde platí zákon zakazující jejich lov i užívání šupin, jehož dodržování podporují i vzdělávací programy pro veřejnost. V současnosti se dokonce stává, že lidé na procházkách po tchajwanských lesích mohou na luskouny narazit.
Tchajwanka dopadla afrického pašeráka
Mojito Lo, která pracuje v tchajwanské záchranné stanici pro luskouny, má s nelegálním obchodem osobní zkušenost. Díky svému zaměření do problému pronikla, a když přemýšlela, jak informace rozšířit i mezi neodbornou veřejnost, rozhodla se k založení facebookové skupiny. Od roku 2015 na stránce We Love Pangolins sdílí informace o samotných zvířatech, jejich problémech nebo také o chovatelských úspěších.
Zpráva o pražském mláděti se ve skupině s více než čtyřmi tisíci fanoušků objevila od čtvrtka už dvakrát - jednou sdílená ze stránek Zoo Praha, podruhé z příspěvku pražského primátora Zdeňka Hřiba.
I přes ochranářské zaměření skupiny oslovil Mojito Lo v soukromých zprávách muž z afrického Beninu, zda bych měla zájem si nějakého luskouna koupit. "Nejdřív jsem si myslela, že mi chce prodat nějaké suvenýry," říká Lo při rozhovoru pro Aktuálně.cz v jedné z tchajpejských restaurací. "Potom se mě ale zeptal, jestli bych měla zájem o živého nebo mrtvého, že mi může dodat oba, a kolik bych jich chtěla," popisuje překvapivou nabídku.
Přátelé ji od další komunikace s mužem odrazovali, protože se domnívali, že jde o podvodníka. Lo si ale nebyla jistá a psala si s ním půl roku. Za tu dobu z něj dostala fotografie jeho "sbírky". "Chytal i různé druhy plazů, které nejčastěji prý prodával do Spojených států a do Kanady," uvádí. Aby dokázal, že jde o reálný obchod, zaslal Lo také kopii svého identifikačního průkazu a pasu.
V ten moment Lo všechny nashromážděné důkazy poslala policii v Beninu. Aby se kvůli možné korupci pašerák nevyhnul trestu, poskytla stejné důkazy i přátelům v Kamerunu, kteří se obrátili na místní policii a ochranářské organizace. Její snaha nakonec vedla k pašerákově zatčení a potrestání.
Evropská "Noemova archa"
Na nelegálním prodeji luskounů podle Lo profitují přímo celé gangy. "V Africe můžete jednoho koupit za čtyřicet dolarů (necelých 900 korun), do Asie je ale mohou nabízet i za 500 dolarů (více než deset tisíc korun). Proto píšou na všechny strany a zkouší štěstí," vysvětluje, že podobné návrhy nejsou zas tak ojedinělé. Stejnou nabídku dostala i z Německa, častěji ji ale oslovují pašeráci z jihovýchodní Asie.
I proto doufá, že se pražským luskounům bude dařit a povede se jich za hranice Tchaj-wanu vyslat daleko víc. Tuto praktiku nazývá "pojištěním". "V populacích luskounů dochází k šíření epidemií. Pokud by nějaká zasáhla Tchaj-wan, zdravá populace luskounů by mohla dál přežívat v Evropě," tvrdí. Chov mimo asijský ostrov má podle Lo i bezpečnostní význam. "V případě útoku z Číny pořád budeme mít nějaké luskouny v Evropě. Evropa by byla jako luskouní Noemova archa," míní.
Kromě Prahy žije luskouní pár ještě v zoologické zahradě v Lipsku.
