Praha/Minsk - Česká vláda se ocitla v paradoxní situaci. Celé roky kritizuje nedemokratické poměry v zemích, jako je Kuba, Barma či Bělorusko, a finančně podporuje projekty, které pomáhají tamním disidentům.
Nyní je však podle všeho připravena prolomit dlouholeté tabu a pozvat do Prahy na květnový summit Evropské unie „posledního diktátora Evropy" - jak se běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi občas přezdívá.
Ochránci lidských práv a prodemokratičtí aktivisté v České republice i Bělorusku to považují za hanebnou zradu s potenciálně katastrofálními důsledky.
Východní partnerství za každou cenu
Česká diplomacie o ustavujícím summitu EU k projektu tzv. Východního partnerství, který je plánován na 7. května, od začátku mluví jako o největší akci českého předsednictví.
Podobně jako Paříž během svého působení v čele EU v loňském roce prosazovala myšlenku větší angažovanosti Unie v oblasti Středomoří, chce Praha, aby se sedmadvacítka pokusila připoutat k sobě země těsněji několik zemí bývalého Sovětského svazu tím, že nabídne privilegované partnerství šesti z nich - Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině.
V případě Běloruska je ovšem sbližování s Unií od začátku podmiňováno splněním požadavků, které Brusel Minsku už před časem předložil: tedy propustit politické vězně a demokratizovat poměry v zemi.
I když v současné chvíli není v běloruských žalářích evidován žádný mezinárodně uznaný vězeň svědomí, represe opozičních aktivit podle ochránců lidských práv pokračují a veškeré změny jsou jen kosmetického rázu.
A ačkoli o tom, kdo bude jednotlivé země na pražském summitu zastupovat, zatím nebylo definitivně rozhodnuto, z vyjádření ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a jeho prvního náměstka Tomáše Pojara vyplývá, že se o pozvání Alexandra Lukašenka naprosto vážně uvažuje.
Čeští aktivisté: Neustupujme
Zdroje přímo z Černínského paláce neoficiálně potvrzují, že v nahlížení na běloruský režim převážil pragmatismus přiživovaný obavami z jeho úplného pohlcení Ruskem - k němuž v mnoha ohledech už delší dobu dochází - nad zásadovostí a deklarovanými evropskými hodnotami.
Podle bojovníků za demokracii je to ale špatný postoj. Osm českých organizací zabývajících se podporou lidských práv ve světě se nyní obrátilo na české politiky s výzvou, aby pozvání běloruského vůdce ještě zvážili. Připomínají, že v zemi za jeho vlády pokračují represe proti politicky angažovaným jednotlivcům a že volby, které jej už od roku 1994 udržují u moci, nesplňují demokratické standardy.
„Je nepřijatelné, aby se A. Lukašenkovi dostalo pozvání k účasti na tomto významném summitu bez splnění pevných a konkrétních podmínek," píše se v otevřeném dopise, který aktivisté zaslali premiéru Topolánkovi, ministru Schwarzenbergovi a ministru pro evropské záležitosti Vondrovi a který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
„Česká republika má své vlastní zkušenosti s totalitárním režimem a s tím, jak významné je podporovat ty, kdo ž se proti němu dokáží postavit. Proto vždy podporovala demokratickou opozici a lidská práva v Bělorusku. Myslíme si, že by z tohoto postoje neměla ustupovat ani v době svého předsednictví v EU," píše se v dopise.
Podepsáni jsou pod ním například Jan Ruml z mezinárodního sdružení Občanské Bělorusko, Jakub Klepal z Nadace Forum 2000, Alice Savovová z Asociace pro mezinárodní otázky či Igor Blaževič z Člověka v tísni.
Běloruští aktivisté: To nám nemůžete udělat
Před negativními dopady, jaké by pozvání Lukašenka do Prahy mohlo mít, varují i běloruské opoziční kruhy.
„Je zřejmé, že by to běloruský režim považoval za projev slabosti, ustupování a obětování principů ze strany Evropy, což by jen dále posílilo represe v zemi," zaznělo na demonstraci, kterou minulou neděli v Praze uspořádali členové zdejší prodemokraticky smýšlející běloruské komunity včetně zástupců politické emigrace.
Jen den před tím běloruské policejní jednotky brutálně rozehnaly akci, kterou u příležitosti svátku svatého Valentýna uspořádali v Minsku mladí demokratičtí aktivisté.
Na některých internetových stránkách a diskusních fórech provozovaných běloruskou opozicí se v souvislosti s možným pozváním Lukašenka do Prahy objevují dokonce přirovnání k předválečnému appeasementu uplatňovanému ze strany západních mocností vůči Hitlerovi.
Představa Lukašenkovy účasti na pražském summitu znepokojuje i prvního prezidenta nezávislého Běloruska Stanislava Šuškeviče, který v roce 1991 spolu se svými protějšky z Ruska a Ukrajiny podepisoval tzv. bělověžšké dohody o rozpuštění Sovětského svazu.
„Jestli si má Západ udržet vlastní integritu, nenechá Lukašenka do Prahy přijet," uvedl v nedávném rozhovoru pro ukrajinský týdeník Zerkalo něděli. „Bohužel, některým politikům na Západě nezáleží na tom, zda v zemi existuje demokracie. Někdy si pletou pseudodemokratické procedury s demokracií. Západ vlastně umožňuje Lukašenkovi provádět jeho špinavou politiku, a to se mi nelíbí," postěžoval si.
