Brusel - Evropská komise posvětila plány "privilegovaného" partnerství šestici východoevropským zemím.
Ve středu to v Brusel na tiskové konferenci oznámili předseda Komise José Manuel Barroso a komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrero-Waldenrová.
Předložený koncept východního partnerství, jenž bude schválen na summitu v Praze během dubna či května, kdy bude Radě EU předsedat Česká republika.
Partnerství kavkazským republikám Gruzii, Arménii, Ázerbájdžánu a navíc ještě Bělorusku, Ukrajině a Moldavsku umožní užší vazby na evropské společenství.
"Evropskou unii k větší angažovanosti v tomto regionu přinutila gruzínská krize," řekl na konferenci Barroso.
Hned poté se ale nechal slyšet, že spolupráce nesmí jít na úkor vztahů s Ruskem, a stejně zdůraznil, že poskytnutí partnerství není vedeno snahou o rozšíření sféry vlivu.
"Nevedeme žádnou studenou válku, a proto by také neměly existovat žádné sféry vlivu," upozornil. EU daným zemím nechce nic oktrojovat. Naopak je o přijetí této nabídky budeme prosit," taktizoval Barroso.
Cukr nebo bič? Spíše cukr nebo nic
Optimismus, co se nového programu týče, neskrývala ani eurokomisařka Ferrero-Waldnerová.
"Dozrál čas na otevření nové kapitoly ve vztazích s našimi východními sousedy," dodala eurokomisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství.
Podle ní je východního partnerství "ambiciózní a zároveň dobře vyváženou nabídkou".
Hlavním cílem je úspěšné dovršení reformních procesů v těchto zemích, kterých chce Unie dosáhnout pomocí nabídky „šité na míru" té které zemi.
"Naší zásadou však zůstává, že pokrok musí jít ruku v ruce s reformním úsilím našich partnerů," doplnila Ferrero-Waldnerová .
Úspěšné prosazení východního partnerství je jedním z prvních úspěchů aktivit spojených s českým předsednictvím EU. Východní Evropa totiž patří mezi jeho priority.
Užší spolupráci s východními sousedy akcentují i Maďarsko a Polsko, partneři České republiky z Visegrádské čtyřky. Tyto tři státy se dohodly na koordinovaném postupu.
Maďaři a Poláci totiž budou EU předsedat hned v následující trojici zemí.
Členství zůstává fikcí
Mimo přímé finanční pomoci na konkrétní projekty EU nabízí i snadnější získání „schengenských" víz a pomoc v boji proti korupci a kriminalitě. Barroso nicméně popřel, že by šlo o jasný příslib budoucího členství.
"Nemůžeme vyloučit různé možnosti, ale v současnosti je to maximum, které můžeme nabídnout," uvedl.
Po schválení navrhovaných plánů tak uvedeným zemím EU poskytne asi 600 milionů eur mezi lety 2010 až 2013.
Z této částky je 350 milionů zcela „čerstvých", zbylých 250 milionů se přesune z již existujících programů v rámci sousedské politiky.
Jak řekla Ferrero-Waldnerová, především Bělorusko "bude mít ještě co dělat". Narážela tím na fakt, že v zemi vládne "poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko.
Jeho účast na pražském summitu je podle ní otevřená. Vzhledem k velké podpoře běloruským organizacím prosazujícím lidská práva ze strany české vlády však není jisté, jestli Lukašenko obdrží potřebné vízum.
Česká strana mu ho totiž odmítla vydat už v roce 2000, kdy měl Lukašenko přijet do Prahy na zasedání Mezinárodního měnového fondu.
