Brusel - Evropská unie dnes na summitu ministrů zahraničí členských zemí podle očekávání schválila sankce proti běloruskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Sankce jsou trestem za to, že v den prezidentských voleb 19. prosince milice násilím rozehnala opoziční demonstraci a sedm z devíti opozičních prezidentských kandidátů skončilo ve vazbě. Hrozí jim několikaleté vězení.
Unie také sdílí názor opozice, že volby byly zfalšované a Lukašenko získal méně než 80 procent hlasů, jak zněl oficiální verdikt volební komise. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili hlasování za netransparentní a neodpovídající evropským standardům.
Běloruský prezident a dalších 150 představitelů jeho režimu po dnešku nesmějí vstoupit na území žádné členské země Evropské unie a budou zmrazena jejich finanční aktiva v EU.
Unie by také na základě sankcí mohla blokovat pomoc Bělorusku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších institucí.
Česká republika, která patří dlouhodobě k největším kritikům běloruských poměrů, sankce jednoznačně podpořila.
"Myslím, že se musíme opravdu tomuto postavit. Není přece možné, abychom trpěli v 21. století čistou diktaturu uprostřed Evropy," řekl před odjezdem ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Sankce iniciovalo hlavně Polsko, Německo a Švédsko, naopak proti zpočátku vystupovala Itálie.
Lukašenko už dříve oznámil, že si nenechá zasahovat do vnitřních věcí Běloruska, má ale podle svých slov i nadále zájem o dialog s Evropskou unií.
Státní televize také odvysílala reportáž, která měla dokazovat, že demonstrace 19. prosince byla pokusem o státní převrat s podporou Německa a Polska.
