Útok na Izrael přijde brzy. Írán zuří po zabití elitního velitele a bude se mstít

Martin Novák Martin Novák
11. 4. 2024 16:01
Írán si vyhradil právo vojensky odpovědět na izraelské bombardování Damašku, při kterém zahynul Muhammád Réza Zahedí. Velitel jednotek Al-Kuds (arabsky Jeruzalém), elitních sil íránské armády.
Íránci v ulicích Teheránu pálí izraelskou vlajku po zabití velitele elitních jednotek Al-Kuds.
Íránci v ulicích Teheránu pálí izraelskou vlajku po zabití velitele elitních jednotek Al-Kuds. | Foto: Reuters

Úder židovského státu byl cílený: Izrael považuje Írán za hlavu koalice, která proti němu bojuje. Zařazuje do ní palestinskou teroristickou organizaci Hamás, libanonský Hizballáh, proíránské milice v Sýrii a Iráku i Húsíje v Jemenu, kteří narušují lodní dopravu v Rudém moři.

Íránský odvetný úder očekávají americké tajné služby každým dnem a může jít o větší útok než rakety z Libanonu nebo Sýrie vypálené na izraelské území. "Tentokrát to vypadá na možné rozsáhlé simultánní údery na vojenské a vládní cíle v Izraeli," cituje agentura Bloomberg americký bezpečnostní zdroj.

Ten také uvedl, že Íránci patrně ve velké míře použijí drony. Íránské bezpilotní letouny Šahíd používá ruská armáda při bombardování Ukrajiny, Teherán dodává Rusku i dělostřeleckou munici.

Izraelský list Jerusalem Post napsal, že v ohrožení jsou i izraelská velvyslanectví ve světě nebo místa spojená s izraelskými zájmy.

Německé aerolinky už z bezpečnostních důvodů zrušily lety z Frankfurtu do Teheránu. Lufthansa a Austrian Airlines jsou jediné západní společnosti, které dosud provozovaly linky do íránské metropole. "Bezpečnost cestujících a posádek je naší hlavní prioritou," řekl k tomu mluvčí Lufthansy.

Zkušenosti z podobných situací z minulosti jsou různé. Když Američané z rozkazu tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2020 zlikvidovali dronem velitele íránských Revolučních gard a jednoho z nejmocnějších mužů Íránu Kásima Sulejmáního, očekávala se íránská odpověď. Íránci však jen omezeně zaútočili na americké základny v Iráku, přičemž nálety nezpůsobily větší škodu.

Naopak v roce 1994 při explozi silných náloží v Židovském kulturním centru zahynulo 85 lidí. Argentinští vyšetřovatelé tvrdili, že útok provedl Hizballáh, ale na plánování se podílel tehdejší íránský ministr zahraničí Ahmád Vahídí. Ten je v současné době ministrem vnitra a patří také mezi nejvyšší velitele Revolučních gard.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se obrátil na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, aby se pokusily mírnit íránské vedení a přiměly ho ustoupit. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí ale ve středu řekl, že Izrael "musí být potrestán a také bude". Izraelský ministr zahraničí Israel Katz odpověděl: "Pokud Írán zaútočí na naše území, zaútočíme my na jeho."

Židovský stát vede od loňského 7. října válku v Pásmu Gazy poté, co členové Hamásu přepadli jihoizraelské vesnice a zavraždili přes tisíc lidí. Izraelská ofenziva čelí ve světě kritice kvůli míře zničení Gazy a obětem z řad civilistů.

Video: Arabistka Zora Hesová o válce mezi Izraelem a Hamásem

Spotlight News - Zora Hesová. | Video: Dominika Perlínová
 

Právě se děje

Další zprávy