Denver - Čtvrtého listopadu 2008 se ve Spojených státech konají prezidentské volby i volby do Kongresu. V Coloradu však chtějí hlasovat ještě o jiné věci. Voliči možná rozhodnou, zda se v ústavě zakotví práva pro oplodněná vajíčka.
Jeden jediný paragraf ústavního dodatku se nyní stává předmětem vášnivých diskuzí.
"Jde o důležitou debatu, které by se měli lidé v Coloradu zúčastnit. Debatu o tom, kdy začíná život," řekl deníku New York Times právník Dale Schowengerdt, který změnu ústavy podporuje.
Návrhu dal 13. listopadu zelenou i Nejvyšší soud státu Coloradu, předkladatelé však budou muset zdolat ještě několik překážek. Je nutné například sesbírat 76 000 podpisů pro to, aby se mohlo o změně ústavy státu vůbec hlasovat.
Pokud se podaří podpisy získat, budou voliči příští rok na podzim rozhodovat, zda začnou platit "nezadatelná práva člověka", "právo na spravedlivý proces" a "rovnost před zákonem" pro "jakoukoli lidskou bytost od okamžiku jejího početí".
"Jakákoli práva a svobody, povinnosti a zodpovědnost, které jsou garantovány ústavou nebo jinými zákony státu, by se týkaly i tohoto života," prohlásil právní zástupce navrhovatelů dodatku Michael J. Norton.
Vajíčko jako žalobce?
Pokud by byla ústava skutečně novelizována, bude to mít podle odpůrců návrhu dalekosáhlé následky pro coloradské právo, které na to údajně není připraveno.
"Všechna oplodněná vajíčka by mohla využívat soudů, a to pokládá základy pro jejich potenciální zahlcení," říká zástupkyně organizace NARAL Pro-Choice Colorado Toni Panettová.
Soudy mohou být podle Panettové zaplaveny mořem žalob týkajících se konkrétních práv vajíček. Ty totiž návrh formuluje jen velmi obecně.
"Když budeme definovat ´osobu´ jako jakékoliv oplodněné vajíčko, toto opatření zpochybní legálnost většiny metod hormonální kontroly těhotenství, jako jsou například pilulky či oplodnění ze zkumavky," uvedla pro časopis Time Vicki Cowartová z organizace Plánované rodičovství ve Skalistých horách (Planned Parenthood of the Rocky Mountains).
Není také jasné, co by se stalo s přibližně 400 000 zárodky, které se nyní nacházejí konzervované ve zdravotnických zařízeních na území Spojených států.
Anti-potratisté nejednotní
Podle časopisu Time je však nyní hnutí, které v USA vystupuje proti potratům, dezorganizované. Například sdružení Coloradské právo na život (Colorado Right for Life), které s návrhem dodatku přišlo, bylo "vyhozeno" z NRLC, největší americké organizace, která podobná uskupení zastřešuje ve všech padesáti amerických státech.
Mluvčí Coloradského práva na život Bob Enyart tvrdí, že NRLC je totiž již "desítky let" proti zákonu, který by dával embryím stejná práva jako lidem. Údajně z toho důvodu, že zákon nemá šanci projít Nejvyšším soudem USA.
O podobných iniciativách jako v Coloradu se debatuje i v dalších amerických státech, mimo jiné v Georgii, Michiganu a Mississippi. V Montaně a Oregonu už úřady takovéto snahy zamítly.
Američané: potraty chceme
Nedávný celonárodní průzkum Střediska pro práva a reprodukci (Center for Reproductive Rights) ukázal, že 55 procent Američanů si přeje, aby bylo právo na potrat chráněno federálními zákony.
Ty ho zajišťují v případě, že je ohroženo zdraví ženy nebo dítěte, v případě, že je žena znásilněna, nebo když existují nepříznivé socio-ekonomické faktory zabraňující výchově potomka. Zda je možné provést potrat i na požádání rodičky, závisí na zákonech jednotlivých států.
Podle internetové encyklopedie Wikipedia v současné době ve světě bez výjimky - tedy i v případě, že je ohrožen život matky - zakazují potrat čtyři země světa. Chile, Nicaragua, Malta a Vatikán.
