Evropská rada s tímto závěrem přišla po druhé hodině ráno po desetihodinové debatě, které dominovala otázka, jestli má komise dostat za úkol přijít s návrhem na oddělení ceny zemního plynu od elektřiny a navrhnout strop alespoň na plyn pro elektrárny. Původní verze závěrečného komuniké ze summitu právě takové zadání obsahovala - komise v ní byla vyzvána "navrhnout" strop na plyn pro výrobu elektřiny.
Teď má Brusel "urychleně přijít s konkrétními řešeními", které mají oddělit cenu plynu od elektřiny, aniž by byla ohrožena jeho dodávka do Evropy. Komisi se ukládá přijít se stropem na plyn pro elektrárny. Nově má doprovodit "analýza nákladů a přínosů" takového kroku.
Většina zemí EU, konkrétně patnáct v čele s Francií, si zastropování plynu přeje. Proti tomu se od počátku staví Berlín a v jeho vleku také Evropská komise. Německo, které vyrábí většinu energie z plynu, má obavy o ztrátu zisků pro svoje elektrárny, pokud by se cena plynu regulovala, a z následných dopadů dorovnávání na veřejné rozpočty. Současný stav, kdy náklady na drahý plyn nesou všichni, Německu vyhovuje.
Německou skepsi vůči zastropování dlouhodobě sdílí další výrobce energie z plynu, Nizozemsko. Na summitu se k nim přidal Viktor Orbán, jenž nechce možným snížením ceny ohrozit dodávky plynu z Ruska, který Maďarsko odebírá.
Cena plynu v Evropě momentálně klesá. Ve čtvrtek se prodávala jedna megawatthodina za 64 eur (asi 1570 korun), což je podstatně méně oproti rekordům nad 200 eury (necelých pět tisíc korun) z poloviny léta. V pátek ráno plyn o dalších 5 % poklesl v reakci na to, že jeho zastropování pro elektrárny lídři úplně neodmítli.
Z místy vypjaté debaty se podařilo lídrům vybruslit odkazem, že hledání efektivního řešení, jak zkrotit cenu plynu, teď převezmou ministři EU odpovědní za energetiku. Ti se sejdou hned příští úterý a předsedat jim bude český šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Německý kancléř Olaf Scholz podle diplomatických zdrojů během večera požadoval, aby se debata nechala jen na lídrech, kteří rozhodují jednomyslně, a kdokoliv z nich tak může dohodu shodit ze stolu. Scholz nakonec ustoupil, při odchodu ze summitu ale serveru Politico řekl, že když se ministrům "nepodaří pokročit, evropští lídři se budou muset k věci vrátit" v listopadu na ad hoc summitu.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil summit za "úspěch". "Víme, jak je těžké najít řešení pro zastropování plynu, proto jsem rád, že tato cesta zůstává otevřená," řekl Fiala. Dodal, že Češi budou mít ambici tuto otázku za českého předsednictví, tedy do konce prosince, uzavřít. "Chystaná analýza ale bude muset potvrdit, že toto řešení je přijatelné," doplnil šéf české vlády.
Oproti zastropování politici sedmadvacítky podpořili společné nákupy plynu, dobrovolné, a zásahy do indexu na nizozemské burze TTF, která je pro tvorbu ceny plynu v Evropě klíčová. Oba kroky navrhla tento týden Evropská komise a proberou je ministři energetiky příští týden. Souhlas lídrů EU získal i návrh Bruselu na nouzový režim, který by zemím garantoval dodávky plynu od sousedů, pokud by jej samy neměly. Dohodu se stejným obsahem nyní dojednává pro Česko Síkela s Německem.
Lídři EU nevyloučili, že by se kvůli dorovnávání drahých energií sedmadvacítka opět společně zadlužila, jako se to stalo během pandemie covidu-19. Ochota nejbohatších zemí EU pro to ale není veliká. Závěry summitu říkají, že by unie měla využít "relevantní nástroje" na národní i unijní úrovni, jak pomoci ohroženým domácnostem a firmám. Původně komuniké zmiňovalo "všechny existující" nástroje.
Summit EU v Bruselu v pátek pokračuje. Politici proberou další pomoc Ukrajině a dotknou se zahraničněpolitických témat, jako například sankcí na Írán a vztahů bloku s Čínou.
