Lídři zemí Evropské unie podpořili uzavřenou dohodu o odchodu Británie z EU

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 10. 2019 22:03
Lídři zemí Evropské unie podpořili uzavřenou dohodu o britském odchodu z EU. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann, podle něhož summitová jednání o brexitu skončila.
Německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron (zády) na summitu lídrů EU v Bruselu.
Německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron (zády) na summitu lídrů EU v Bruselu. | Foto: Reuters

Prezidenti a premiéři v přijatých závěrech rovněž schválili politickou deklaraci o budoucích vztazích Británie a EU. Další kroky k tomu, aby Británie opustila unii na konci října s dohodou, jsou nyní na ostatních unijních institucích a britském parlamentu.

Summit jednal o úmluvě, jejíž přijetí pouhých několik hodin před začátkem vrcholné schůzky oznámila Evropská komise a britská vláda.

"Evropská rada podpořila tuto dohodu a zdá se, že jsme velmi blízko poslednímu kroku," prohlásil po jednání šéf unijních summitů Donald Tusk.

Unijní lídři v závěrech vrcholné schůzky vyzvali Evropský parlament, Evropskou komisi a členské státy (Radu EU), aby "podnikly nezbytné kroky k tomu, aby dohoda vstoupila v platnost 1. listopadu.

Nyní musí dohodu schválit britský parlament a EP. Zatímco na unijní straně se neočekávají zásadní překážky, britský premiér Boris Johnson nemá podporu pro dohodu v Dolní sněmovně zdaleka jistou.

Babiš: Johnson říkal, že to zvládne

Všechny členské země doufají, že Británie z EU odejde v aktuálním termínu, tedy k 31. říjnu. Po konci jednání o brexitu to řekl český premiér Andrej Babiš.

"Všichni doufáme, že to dopadne a že zkrátka Velká Británie odejde k 31. 10. s dohodou," řekl Babiš českým novinářům. Britský premiér byl podle něj "velice sebevědomý" a "říkal, že to zkrátka zvládne".

Johnson podle českého premiéra na summitu vyloučil, že by požádal o nový odklad termínu brexitu, jak mu to za určitých okolností nařizuje zákon schválený v parlamentu na počátku září.

Před začátkem čtvrteční vrcholné schůzky se spekulovalo, že by další odklad termínu brexitu mohli v závěrech vyloučit sami lídři EU, aby dostali britské poslance pod tlak.

"Já nebudu nikomu vyhrožovat a dávat ultimáta," řekl k tomu předseda české vlády. "Pokud by to ten britský parlament neschválil a my bychom řekli, že už nebudeme prodlužovat, tak vlastně tím potvrdíme 'hard brexit' a to já určitě za Českou republiku nebudu podporovat," zdůraznil Babiš s odkazem na možnost odchodu Británie z EU bez dohody.

Nyní je podle Babiše třeba vyčkat, jak dopadne hlasování v britském parlamentu, který se bude novou brexitovou dohodou zabývat v sobotu. "Spekulovat, co bude v sobotu, je podle mého názoru zbytečné," řekl předseda české vlády. Pokud by novou dohodu britští poslanci ale přece jen odmítli, musela by podle něj EU hledat nové "řešení".

Analytici: Johnsonova dohoda je ekonomicky horší než ta od Mayové

Nová dohoda sjednaná premiérem Borisem Johnsonem je podle analytiků pro růst britské ekonomiky méně příznivá než dohoda jeho předchůdkyně Theresy Mayové. Uvedla to agentura Bloomberg.

"V dlouhodobém horizontu bude růst mnohem pomalejší ve srovnání se setrváním v EU a výrazně slabší než za podmínek sjednaných Mayovou," uvedli ve své analýze Dan Hanson a Jamie Rush ze společnosti Bloomberg Economics.

Analýza v případě Johnsonovy dohody dlouhodobý růst odhaduje na méně než 1,5 procenta ročně. V případě dohody sjednané Mayovou by růst podle analýzy činil 1,7 procenta a při setrvání v EU 1,9 procenta.

Podle agentury Reuters směřuje Johnsonova dohoda ve srovnání s dohodou Mayové k menšímu regulačnímu propojení s EU a k větším obchodním bariérám. "Je to z hlediska ekonomického dopadu mnohem škodlivější než brexitová dohoda Theresy Mayové," uvedl Anand Menon, ředitel institutu The UK in a Changing Europe.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy