"Získáme zpět kontrolu." Johnson a Juncker oznámili, že dosáhli nové brexitové dohody

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 17. 10. 2019 12:37
Britové a země Evropské unie se dohodly na tom, jak by měl vypadat brexit. Měsíce složitých jednání nakonec skončily tím, že britský premiér Boris Johnson přijal prakticky všechny požadavky EU. S dohodou je přesto spokojen, jak tvrdí. "Máme skvělou novou dohodu," napsal na Twitteru. Je to "spravedlivá a vyvážená dohoda", souhlasí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Boris Johnson a Jean-Claude Juncker.
Boris Johnson a Jean-Claude Juncker. | Foto: Reuters

Díky uzavření smlouvy by se měly Evropská unie a Británie rozejít "v dobrém". Nenastal by tedy takzvaný divoký brexit, který by nejspíš znamenal ekonomický chaos.

Smlouva ale vstoupí v platnost jedině tehdy, když ji schválí britský parlament. To zatím není jisté, Dolní sněmovna by měla hlasovat už v sobotu. K sobotnímu jednání sněmovny by tak došlo poprvé od britské války s Argentinou o Falklandy v roce 1982.

Hlasovat o ní bude i Evropský parlament. O věci ve čtvrtek jedná summit Evropské unie.

Kompletní text nové brexitové dohody si můžete přečíst ZDE.

Johnsonovi se však zatím nepodařilo přesvědčit své spojence v britském parlamentu, severoirské nacionalisty ze strany DUP, aby dohodu podpořili. Tato strana je přitom pro Johnsona klíčová, protože pokud bude souhlasit, pro smlouvu nejspíš zvednou ruce i radikální odpůrci EU v Johnsonově vlastní Konzervativní straně.

"Kde je vůle, je i dohoda - máme ji! Je to spravedlivá a vyvážená dohoda pro EU a pro Spojené království," napsal na Twitteru šéf Evropské komise Juncker. "Doporučím, aby Evropská rada tuto dohodu podpořila," dodal.

"Máme skvělou novou dohodu, která si bere zpět kontrolu - nyní by měl parlament v sobotu zajistit brexit, abychom se mohli posunout k jiným prioritám," napsal na Twitteru Johnson. Prioritami britské vlády po dosažení dohody jsou podle něj životní náklady Britů, zdravotnictví, boj s kriminalitou a životní prostředí.

Otázka Severního Irska

Státy unie se na podobě brexitu shodly už loni s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou. Ta ale smlouvu následně ani na tři pokusy nedokázala v britské Dolní sněmovně prosadit a následně z funkce odstoupila.

Její nástupce v čele vlády i Konzervativní strany Boris Johnson v dohodě požadoval úpravy týkající se pasáží, které měly zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskou republikou, která zůstává členem unie, a Severním Irskem, jež z ní jako součást Spojeného království odchází.

Nakonec se s unií domluvil na tom, že Severní Irsko spolu s Velkou Británií odejde nejen z EU, ale i z evropské celní unie. V praxi ale budou na jeho území platit unijní pravidla pro společný trh, tedy ohledně kvality potravin či bezpečnosti výrobků, a také unijní celní sazebník. Zatímco irský ostrov tak bude bez hraničních a celních kontrol, tyto kontroly se přesunou na moře mezi Velkou Británii a Severní Irsko. Budou tedy probíhat uvnitř Spojeného království.

"Žádný britský premiér by s něčím takovým nikdy nemohl souhlasit," prohlásila někdejší britská premiérka Mayová, když se podobný návrh objevil už loni. Tehdy ji podpořil i Johnson. "Žádná britská konzervativní vláda by takovou dohodu nikdy nemohla přijmout," tvrdil Johnson téměř totéž, co Mayová.

Nyní ale takovou podobu smlouvy o odchodu z EU přijal v zájmu toho, aby Londýn konečně dokázal naplnit výsledek referenda o brexitu, které se v zemi konalo už před třemi lety. Tomu, aby se kontroly odehrávaly přímo mezi Irskem a Severním Irskem, se chtějí vyhnout země unie i Británie. Obávají se, že by to vedlo k obnovení občanské války v Severním Irsku.

Johnsonovo kličkování v parlamentu

Johnson teď musí přesvědčit poslance britského parlamentu. Severoirská strana DUP, která v parlamentu podporuje vládu jeho Konzervativní strany, se obávala, že zavedení kontrol zboží a celních kontrol uvnitř Spojeného království naruší jeho celistvost a povede k tomu, že se Severní Irsko jednoho dne rozhodne z britského státu odejít a spojit se s Irskou republikou.

Labouristé i další opoziční strany Johnsonovu dohodu až dosud odmítali. Část z nich z EU vůbec odejít nechce, další si přejí, aby měla Británie s unií po brexitu mnohem těsnější vazby, než jaké vláda vyjednala.

Součástí dohody mezi britskou vládou a zeměmi EU je i to, že by o trvání zmíněného zvláštního režimu pro Severní Irsko měl hlasovat severoirský parlament. Pokud by ho odmítl, nastalo by dvouleté přechodné období, v němž by EU a Spojené království hledaly alternativní řešení. Parlament by rozhodoval prostou většinou hlasů, takže strana DUP by neměla právo veta.
Pokud se bude zdát, že britský parlament dohodu schválí, lídři členských států EU by měli na svém čtvrtečním summitu v Bruselu dohodu s Brity o podobě brexitu obecně podpořit. Ale s tím, že počkají na to, jestli se ji Johnsonovi opravdu podaří schválit v britské Dolní sněmovně.

Jestliže Johnson v příštích hodinách či dnech pro dohodu nesežene dostatečnou podporu, požádá státy unie o odložení brexitu. Původně tvrdil, že Británie z EU za všech okolností odejde ve stávajícím termínu 31. října, i kdyby to mělo znamenat rozchod "ve zlém", tedy zcela bez smlouvy. Parlament ho ale zákonem zavázal požádat v případě hrozícího tvrdého brexitu o více času. Premiér sice tvrdil, že to neudělá, jeho vláda ale nakonec oznámila, že bude vůli poslanců respektovat.

Případnou žádost o odklad brexitu musí jednomyslně schválit všechny státy unie. Zatím není jasné, jestli by šlo o krátký odklad, který by znamenal více času na prosazení dohody, nebo o delší odročení, během něhož by v Británii proběhly nové volby. Část britských poslanců taky tlačí na to, aby se v zemi uskutečnilo nové referendum o brexitu.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Produkce medu loni klesla o 40 procent, vyrobilo se ho nejméně od roku 1993

Produkce medu loni klesla o 40 procent na 4997 tun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejméně od vzniku Česka v roce 1993. Podle Českého svazu včelařů může jít o nejhorší rok za půl století.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 1 hodinou

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy