Řím/Haag/Misuráta - Koalice více než dvaceti zemí usilujících o svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího se na čtvrteční schůzce v Římě dohodla na vytvoření zvláštního fondu, z něhož by měla být financována materiální pomoc opozičním jednotkám.
Povstaleckému hnutí rychle docházejí peníze; nemá dost zbraní, munice, léků ani potravin. Přechodná národní rada (TNC) proto již dříve požádala o půjčku ve výši 3 miliard dolarů.
Podle francouzského ministra zahraničí Alana Juppého by mohli povstalci ze zvláštního fondu začít čerpat v řádu týdnů. Kuvajt už přislíbil 180 milionů dolarů, Katar přispěje částkou 400 až 500 milionů USD. Kolik přihodí další země, zatím není jasné.
Další prostředky by mohli rebelové získat také ze zmrazených libyjských účtů v zahraničí nebo díky zrušení mezinárodních sankcí, jež byly na zemi mezinárodním společenstvím uvaleny. To bude ale podle Juppého ještě nějakou dobu trvat.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nicméně již přislíbila, že USA uvolní blíže nespecifikovanou část z 30 miliard dolarů, jež Washington Libyi zablokoval.
Jasněji by mohlo být po mezinárodní konferenci nazvané Přátelé Libye, kterou chce během příštích týdnů svolat francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Kaddáfí páchá zločiny proti lidskosti, rozhodl Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) ve středu obvinil špičky libyjského režimu ze zločinů proti lidskosti.
Možnost, že by dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí po skončení občanské války v klidu dožil někde v exilu, je tak velmi málo pravděpodobná.
"Máme důvodné podezření, že byly v Libyi spáchány zločiny proti lidskosti a stále k nim dochází," cituje americká televize CNN ze zprávy ICC.
Kromě toho soud v Haagu posoudil útoky Kaddáfího jednotek na civilisty jako válečné zločiny. Jedná se zejména o případy znásilňování a deportací obyvatel.
"Zločiny na obyvatelstvu Libye jsou páchány na základě rozkazů několika málo osob, které ovládají vládnoucí režim. Jejich zatčení povede k ochraně civilního obyvatelstva," píše se dále ve zprávě Mezinárodního trestního soudu.
Soudce Luis Moreno-Ocampo už se nechal slyšet, že v nejbližší době požádá o vydání mezinárodního zatykače na tři osoby, které jsou za zločiny proti mezinárodnímu právu nejvíce zodpovědné. Jejich jména ale neuvedl.
"Ještě dnes jsou lidé v Tripolisu neoprávněně zatýkáni, mučeni nebo se prostě ztrácejí. Máme na to důkazy a ukážeme je soudcům," dodal Moreno-Ocampo.
Obvinění zřejmě čeká i vůdce rebelů
Jména sice zmíněna nebyla, jedním z oněch obviněných ale bude beze sporu Kaddáfí. Připustila to už i mluvčí soudu. Dosud zveřejněné informace ale naznačují, že by mohli být obviněni i někteří povstalci. Zpráva ICC totiž naznačuje, že se provinily obě strany.
Zatímco v Haagu sčítají zločiny, v povstalci ovládaném libyjském přístavu Misuráta pokračují tuhé boje. Loď s humanitární pomocí Red Star One, která se ve středu snažila z obléhaného města evakuovat uprchlíky, začali Kaddáfího vojáci ostřelovat raketami.
Očití svědci vypověděli, že si útok vyžádal nejméně pět mrtvých a v přístavu propukla panika. Asi dvě stovky uprchlíků se kvůli vzniklému chaosu nedostaly na palubu.
Bez přístavu to nepůjde
Loď Mezinárodní organizace pro migraci musela kvůli tuhým bojům několik dní čekat u pobřeží. Když nakonec ve středu i se 180 tunami humanitární pomoci zakotvila v Misurátě, okamžitě se dostala pod palbu.
"Všechno kolem se třáslo, lidé utíkali na všechny strany, byl to naprostý chaos," cituje BBC jednoho z členů posádky Othmana Belbeisiho.
Boje o Misurátu ležící na severozápadě Libye trvají už několik týdnů a lodní doprava je pro místní obyvatele životně důležitá. Po moři tam humanitární organizace dostávají zásoby a odvážejí zraněné i uprchlíky.
Misuráta je největší baštou povstalců na západě Libye a Kaddáfího armáda dělá vše proto, aby odsud vzbouřence vyhnala. Nejsnazší cestou, jak toho dosáhnout, je přerušení lodního spojení Misuráty s okolním světem.
