Mezi zabitými jsou občané Británie, Austrálie, Polska a člověk, který měl kanadské i americké občanství. Británie si předvolala izraelského velvyslance a mnoho zemí včetně Česka vyzvalo k lepší ochraně humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy. WCK oznámila, že v pásmu pozastavuje svou činnost, která spočívá především v distribuci jídla.
WCK v úterý uvedla, že v pondělí izraelský úder zabil sedm jejích pracovníků, kteří jeli ve dvou obrněných autech označených logem organizace a v dalším vozidle. Přestože byl pohyb konvoje koordinován s izraelskou armádou, byla auta zasažena, když opouštěla sklad v Dajr Balahu, kde pracovníci vyložili více než 100 tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři.
Podle izraelského deníku Haarec na automobily vypálil tři střely izraelský bezpilotní letoun, protože se izraelští vojáci domnívali, že konvoj doprovází ozbrojenec z hnutí Hamás.
Izraelská armáda vyjádřila upřímnou soustrast spojeneckým zemím a slíbila, že incident vyšetří nezávislý a profesionální orgán. Odpoledne premiér Netanjahu uvedl, že úder provedl Izrael.
"Byl to tragický případ, kdy naše síly neúmyslně zasáhly nevinné lidi v Pásmu Gazy. To se ve válce stává a my to důkladně vyšetříme," řekl. Hlubokou lítost nad smrtí humanitárních pracovníků vyjádřil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že je nutné posílit koordinaci mezi izraelskou armádou a nevládními organizacemi při distribuci pomoci v Pásmu Gazy.
Pondělní incident odsoudily Evropská unie, Spojené státy, Francie. Polsko, Španělsko, Británie, Spojené státy, Austrálie či Kypr. Naléhavé vyšetření okolností úderu požadovali i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski či šéf americké diplomacie Antony Blinken, který zabité pracovníky WCK označil za hrdiny. Americký prezident Joe Biden izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy nebývale ostře zkritizoval. Prohlásil, že je "pobouřen a zdrcen" a vyzval Izrael, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky.
Británie si kvůli úderu předvolala izraelského velvyslance a britský ministr zahraničí David Cameron uvedl, že Izrael musí vysvětlit, co se stalo. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je incident dalším důkazem toho, že je nutné okamžité příměří v Pásmu Gazy. "Humanitární pracovníci musí být vždy chráněni v souladu s mezinárodním humanitárním právem," uvedla v prohlášení Evropská komise.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský vyzval k "zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků". "Důsledné a transparentní vyšetřování oznámené Izraelem by mělo vnést jasno do tohoto incidentu," uvedl na sociální sít X.
Palestinské hnutí Hamás, které Izrael, Spojené státy i EU označují za teroristickou organizaci, v prohlášení uvedlo, že cílem útoku bylo zastrašit pracovníky mezinárodních humanitárních organizací a odradit je od jejich misí.
Organizace pozastavila práci
WCK se po pondělním incidentu rozhodla pozastavit své aktivity v Pásmu Gazy. Spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje WCK dodávky humanitárních zásob do Pásma Gazy námořním koridorem z Kypru a na tomto palestinském území distribuuje jídlo a potraviny. Kyperský prezident Nikos Christodulidis řekl, že koridor bude dál fungovat navzdory tomu, že WCK dočasně pozastavila činnost v Pásmu Gazy.
Izraelská ofenziva proti hnutí Hamás způsobila humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané hnutím Hamás v úterý oznámilo, že od začátku války zemřelo kvůli bojům už nejméně 32 916 Palestinců, z toho 71 za posledních 24 hodin, a 75 494 dalších Palestinců bylo zraněno
Při teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a na 250 osob unesli do Gazy. Od začátku současné války loni v říjnu podle výzkumné společnosti Aid Worker Security Database zahynulo kolem 200 humanitárních pracovníků.
Video: Dostat se do nemocnice je štěstí, chybí voda a infekce se šíří, říká Čech o bezmoci v Gaze (26. 3. 2024)
