Výzkum se odehrává na renomované Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru.
Tamní vědci implantovali komárům gen, kerý je činí odolnějšími vůči malárii.
Pokusy s myší krví
Těmto geneticky upraveným komárům dávají stejně tak jako těm "obyčejným" pít myší krev, nakaženou malárií.
Výsledek ?
Geneticky upravených jedinců přežije mnohem více a nakladou více vajíček. V deváté generaci po té původní, se kterou byl učiněn pokus, stoupl počet modifikovaných komárů ve sledované skupině na sedmdesát procent z původních padesáti.
To vede k závěru, že pokud by takto upravení hmyzí jedinci byli vypuštěni ve velkém počtu do přírody, postupně by vytlačili populaci normálních komárů.
Tím by se postupně zastavilo nebo alespoň omezilo šíření nemoci, která každý rok postihne podle údajů OSN přibližně 350 milionů lidí. Ročně na ni po celém světě umírají statisíce lidí, podle Světové zdravotnické organizace téměř tři miliony.
Nejvyšší úmrtnost je v subsaharské Africe.
"Jednoznačně jsme si potvrdili, že změnění komáři žijí déle a rychleji se množí než ti, které jsme neměnili," uvedl tým univerzitních vědců ve svém prohlášení.
Změna nenastane hned
Není ale na místě očekávat, že malárie se stane další lidstvem překonanou nemocí už zítra nebo pozítří.
"Bude třeba dalšího dlouhotrvajícího výzkumu. Zatím jsme objevili jen princip, na jakém lze s malárií bojovat," řekl agentuře AP mikrobiolog Jason Rasgon.
Další vědci upozorňují, že vypuštění vekého množství geneticky upravených komárů do přírody je závažný krok a je třeba promyslet i možné negativní důsledky.
Vědci v Baltimoru navíc pracovali jen s parazitem Plasmodium berghei, který způsobuje malárii hlavně u myší a dalších zvířat.
Nebezpečnějším je ale zabiják Plasmodium falciparum, napadající člověka. Tento parazit po kousnutí komárem proniká do krve.
"V laboratorních podmínkách se lépe a bezpečněji pracuje s Plasmodium berghei, ale ten se částečně liší od formy malárie, která postihuje člověka," upozorňuje entomolog William Black z univerzity v Coloradu.
