Nikósie - Kyperský parlament v pátek pozdě večer schválil první body záchranného plánu, který má ostrovní ekonomiku zbavit hrozby bankrotu.

Poslanci přijali plán na restrukturalizaci bank. Odhlasovali také zákony o dohledu nad pohybem kapitálu a o zřízení fondu solidarity. Rozhodnuto zatím není o možnosti zdanit některé bankovní vklady.

Jde o první část z balíku opatření nezbytných ke shromáždění 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč) vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny.

Agentura Reuters napsala, že přijaté návrhy umožní kyperské vládě rozdělit problémové úvěrové ústavy na "dobré" a "špatné" banky. Podle nejmenovaných činitelů kyperské úřady nový zákon uplatní nejdříve k restrukturalizaci druhého největšího kyperského poskytovatele úvěrů Laiki Bank tak, aby se opatření nedotklo drobných střadatelů.

Zdanění vkladů je zpátky ve hře

Zákon o restrukturalizaci bank patřil k nejspornějším ze tří návrhů, o kterých poslanci dnes hlasovali. Text návrhu připravila kyperská centrální banka za účelem oddělit uvnitř problémových finančních ústavů takzvané dobré úvěry od špatných.

Restrukturalizace by se měla především týkat druhé největší komerční banky v zemi Laiki. Podle představitele strany kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise by měl text pomoci ochránit všechny uložené částky do 100.000 eur.

Po schválení zákona o restrukturalizace poslanci zasedání opustili, aniž podle agentury AFP sdělili datum nebo hodinu, kdy se budou zabývat dalšími pěti texty v rámci záchranného plánu, včetně nejspornějšího návrhu, který by měl podle kyperských a řeckých médií umožnit zdanění vkladů u bank.

Ohledně tohoto možného zdanění v průběhu pátku padala různá čísla, a to od 15 do 25 procent u vkladů nad 100 000 eur (zhruba 2,6 milionu korun). Nejprve se hovořilo o tom, že se to dotkne jen jedné z největších bank stojících před bankrotem, později se objevila informace, že opatření bude platit pro oba největší finanční ústavy.

Podle posledních zpráv se určité zdanění bude týkat i dalších bank a možná i vkladů nižších než 100 000 eur, což je limit, do kterého jsou bankovní vklady v rámci Evropské unie povinně pojištěny.

Nejprve se hovořilo o tom, že se to dotkne jen jedné z největších bank stojících před bankrotem, později se objevila informace, že opatření bude platit pro oba největší finanční ústavy. Podle posledních zpráv se určité zdanění bude týkat i dalších bank a možná i vkladů nižších než 100 000 eur, což je limit, do kterého jsou bankovní vklady v rámci Evropské unie povinně pojištěny. Oba největší finanční domy - Bank of Cyprus a Laiki Bank - čeká restrukturalizace a údajně i případné sloučení.

Další peníze mají zajistit obligace nově vytvářeného fondu solidarity, za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata.

Merkelová: Je třeba řešit příčiny problémů

Při přípravě fondu se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což v pátek kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, jak se penzijních fondů nový zákon dotkne.

Podle Merkelové je třeba řešit především příčiny problémů, tedy ozdravit rozsáhlý bankovní sektor na Kypru. Kanléřka soudí, že původní plán jednorázově zdanit úspory byl přijatelný, protože kyperské banky poskytují vyšší úroky než například ty německé.

Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit kyperské banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou.

Kyperská vláda doufala i v pomoc Ruska, které ale odmítlo v zemi rozšířit investice. Ruský premiér Dmitrij Medveděv však později řekl, že případné zapojení Ruska do problému bude záviset na dohodě mezi Kyprem a Evropské unie.

Kypru pomohlo Řecko

Jistou pomoc Kypru poskytlo Řecko. Jeho finanční ústav Piraeus bank převezme řecké divize Laiki Bank a Bank of Cyprus.

Kyperská krize ovlivňuje dění na finančních trzích. Například komerční banky v eurozóně se rozhodly splatit příští týden Evropské centrální bance z krizových úvěrů výrazně méně než v předešlých týdnech a dvakrát méně, než se čekalo. Světové ceny ropy směřují ke druhému týdnu ztrát po sobě a klesaly také západoevropské i japonské akcie.

O nejnovějším záchranném plánu budou v neděli, případně v pondělí, jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Do unijní metropole zamíří v sobotu kyperský prezident Nikos Anastasiadis s ministrem financí Michalisem Sarrisem a zřejmě i s předáky parlamentních stran, aby unijním činitelům předložili podrobnosti plánu.