Nikósie - Kypr dává pracně dohromady záchranný fond, který by vynesl miliardy potřebné k zajištění pomoci eurozóny a odvrácení hrozby bankrotu země.
Ta, jak známo, potřebuje zhruba 17 miliard. Eurozóna trvá na tom, že 5,8 miliardy musí získat takzvaně z vlastních zdrojů.
Po krachu dohody o jednorázovém zdanění bankovních vkladů se rýsuje vytvoření fondu, do kterého by přispělo několik institucí, včetně kyperské centrální banky a církve. O novém plánu by během pátku měl hlasovat kyperský parlament.
Církev má na Kypru velký vliv a také obrovský majetek. Vlastní velkou část půdy, je největším akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank. Patří jí také mnoho hotelů, kterými Kypr - coby oblíbená destinace Evropanů pro dovolenou - překypuje.
Církev je zřejmě největším majitelem pozemků na ostrově, i když přesná čísla nejsou veřejně k dispozici.
Arcibiskup Kyperské pravoslavné církve Chrysostomos II. už na začátku týdne nabídl státu pomoc a část majetku církve. Vláda ho zřejmě vzala za slovo.
"Řešení se musí najít tady na Kypru. Musíme se sami postavit na obě nohy. My nabízíme pomoc," uvedl nejvyšší církevní představitel ostrova.
V rozhovoru pro televizi ABC Chrysostomos oznámil, že Kypr by měl z Evropské unie vystoupit dříve, než sám sebe zničí.
Pravoslavná církev má na Kypru velké slovo, protože je považovaná zároveň za jakousi nositelku národní a kulturní identity kyperských Řeků. Po staletích, kdy byl ostrov pod osmanskou nadvládou a tváří v tvář severnímu Kypru, který obývají etničtí Turci.
Prvním prezidentem samostatného Kypru se stal v roce 1974 arcibiskup Makarios a soustředil tak v sobě nejvyšší politickou i duchovní funkci.
Vliv na politiku má církev stále, v roce 2004 vyzvala Kypřany před referendem k odmítnutí dohody s tureckou severní částí o sjednocení ostrova. Kyperští Řekové dohodu odmítli.
Kostely jsou na Kypru udržované ve výborném stavu a neustále přibývají nové, i když ve větších městech je účast na bohoslužbách nižší než ve venkovských oblastech.
