Vídeň - Krajní pravice se po dvanácti letech blíží do rakouské vlády.
Nedělní volby sice nevyhrála, ale zisk přes 26 procent hlasů Svobodné straně Rakouska (FPÖ) dává do rukou velký vliv.
Dopadla mnohem lépe než krajně pravicové, protiislámské a antimigrantské strany v jiných zemích.
Alternativa pro Německo minulý měsíc dostala ve volbách do Spolkového sněmu necelých 13 procent. Nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse v březnových volbách také 13 procent.
Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz sice důrazem na tvrdší postoj vůči imigraci vzal krajní pravici (FPÖ) část voličů, ta ale přesto zůstala silná.
Pravicová koalice?
Ačkoliv povolební vyjednávání ještě ani nezačalo a bude trvat dlouho, nejpravděpodobnějším výsledkem je výrazně pravicová koalice lidovců a svobodných.
Výsledky hlavních stran
- ÖVP (lidovci) 31,4 %
- FPÖ (svobodní) 27,3 %
- SPÖ (sociální demokraté) 26,7 %
Zdroj: Televize ÖRF
Tedy návrat do let 2000 až 2005, kdy takový kabinet v Rakousku vládl.
Pokračování velké koalice lidovců a sociálních demokratů je vzhledem ke sporům obou stran méně pravděpodobnou variantou.
Zejména voliči nového lídra lidovců Kurze si to nepřejí.
Spojení rakouských sociálních demokratů a krajně pravicových svobodných je reálné ještě méně.
"Sociální demokraté by na to přistoupili jen tehdy, pokud by obsadili křeslo kancléře," napsal v analýze rakouský deník Die Presse.
Jaká by tedy byla pravděpodobná koaliční vláda lidovců a svobodných?
Rakousko pod jejím vedením nezamíří ven z eurozóny ani z Evropské unie, ale nepodpoří návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové na těsnější integraci členských zemí.
Sebastian Kurz i předseda rakouských svobodných Heinz-Christian Strache chtějí pouze takzvaně "méně Bruselu". Nejsou například pro společná evropská ministerstva.
Rakouští svobodní také požadují těsnější spolupráci s visegrádskou čtyřkou kvůli společnému odmítavému názoru na imigraci a federalizaci Evropské unie.
Šéf rakouských svobodných Strache vidí v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi spojence. A lidovec Kurz Orbána chválil za stavbu protiuprchlického plotu na maďarsko-srbských hranicích.
Nálady po uprchlické krizi se změnily
Dopady imigrace a udělování azylu na rakouský sociální systém a na bezpečnost byly hlavním tématem voleb.
Ukázalo se, že uprchlická krize v roce 2015 Rakousko silně poznamenala a ovlivnila názory Rakušanů na to, co je podstatné.
Podle vídeňské agentury pro výzkum veřejného mínění Peter Hajek Public Opinion Strategies označilo problém migrace za hlavní téma voleb 38 procent voličů, zatímco školství 19 procent a daně 17 procent.
Odpovídala tomu i strategie vítěze voleb, lidoveckého lídra Sebastiana Kurze. V kampani mnohokrát zopakoval, že právě on byl hlavním hybatelem uzavření takzvané balkánské uprchlické trasy loni na jaře.
Prosazoval také snížení sociálních dávek pro žadatele o azyl a vracení migrantů zachráněných ve Středozemním moři do Afriky.
V otázce migrace se Kurz také veřejně distancoval od tzv. vítací kultury (Willkommenskultur). To je pro řadu odpůrců přijímání uprchlíků v Německu a Rakousku pejorativní výraz pro zastánce opačného názoru.
Rozdíl mezi rakouskými lidovci a svobodnými v případě migrační politiky je malý, ale existuje. Prvně jmenovaní neútočili přímo na muslimy a nehovořili o "hrozbě islamizace Rakouska".
Bavoři se dívají
Pečlivě vznik nové pravicové koalice v Rakousku sledují také v sousedním Bavorsku.
Tamní Křesťansko-sociální unii (CSU), sesterské straně křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, se mnohé rakouské pravicové recepty na migraci zamlouvají.
Chce tak znovu získat ztracené voliče, kteří jí utekli k populistické Alternativě pro Německo (AfD).
