reklama
 
 

Evropská krajní pravice těží z uprchlické krize. Radikálové ohrožují tradiční strany

1. 10. 2015 6:27
Příliv uprchlíků do Evropy představuje hrozbu pro stávající politickou elitu. V evropských zemích zasažených uprchlickou krizí nebývale roste popularita krajně pravicových populistických stran, zatímco podpora tradičních politických stran klesá. Radikálové nebodují jen v průzkumech veřejného mínění, ale slaví úspěch i v regionálních volbách. Svobodní v Rakousku a Švédští demokraté ve Švédsku výrazně ohrožují postavení vládních stran. Uprchlíci proudící do Evropy přeměňují evropské politické klima, aniž by o to sami usilovali.

Praha - Uprchlická krize může částečně přepsat politickou mapu Evropy. Nahrává totiž pravicovým populistům.

Ukázalo se to mimo jiné na příkladu enormního úspěchu Svobodných v Horních Rakousích. Ti získali v nedělních regionálních volbách 30,4 procenta hlasů a skončili druzí hned za Rakouskou lidovou stranou (ÖVP), jejíž podpora oproti minulým volbám prudce klesla.

Popularita pravicové FPÖ roste i na celostátní úrovni a podle průzkumů je klíčovou příčinou právě téma uprchlické krize, které rakouští voliči nejvíce řeší.

Ukazuje se, že s nekončícím přílivem běženců začínají obyvatelé evropských zemí vyžadovat řešení. To se jim ale nedostává, a tak důvěra v politiky, kteří jsou u moci, postupně klesá. Stoupá naopak popularita těch, kteří slibují účinné kroky.

V těžké době lidé žádají tvrdá opatření

Maďarský parlament minulý týden schválil zákon, podle kterého může vláda k obraně hranic využít armádu. Stále prodlužovaný plot s žiletkovým drátem tak může vojsko chránit pomocí gumových projektilů nebo granátů se slzným plynem.

List Financial Times na to vydal článek, v němž s odkazem na průzkum provedený maďarským státním think-tankem poukazuje na to, jak se premiéru Viktoru Orbánovi jeho nekompromisní politika vůči uprchlíkům vyplácí.

Popularita jeho pravicové strany Fidesz v září stoupla na 48 procent. Objevují se dokonce názory, že si Orbán s předstihem zajistil vítězství i v příštích volbách, které zemi čekají v roce 2018.

O tom, že vstřícná politika vůči uprchlíkům má stále méně příznivců svědčí i průzkumy v Německu, tedy v zemi, která přijímá rekordní počet běženců. Krize spojená s tímto fenoménem oslabuje vládní strany a naopak posiluje krajně pravicová uskupení.

Nejvýznamnější z nich je Alternativa pro Německo (AfD), která vznikla v roce 2013 jako vůbec první německá euroskeptická strana. Během dvou let dokázala získat zastoupení v parlamentech pěti spolkových zemí. Prošla postupným odklonem doprava od podpory odchodu Řecka z eurozóny až k boji proti imigrační politice kancléřky Angely Merkelové. Poslední průzkum AfD přisuzuje rekordních 5,5 procenta voličů, zatímco podpora vládních křesťanských demokratů klesla o jedno procento, stejně jako jejich koaličních partnerů SPD.

Alternativa pro Německo si nejvíce polepšila ve východním Sasku, které je tradičně baštou neonacistických hnutí. Tam má podporu dokonce 13 procent obyvatel.

Berlín se mezitím snaží uklidnit voliče, že vláda má nad uprchlickou krizí plnou kontrolu. V úterý vyšly nové zákony na omezení nárůstu imigrace, podle nichž uprchlíci mimo jiné přestanou dostávat měsíční finanční příspěvky a místo toho obdrží například stravenky. Spolková vláda se tak především snaží nevhánět další vítr do plachet odpůrcům imigrace, kteří se vůči její politice populisticky vymezují.

Prostor pro radikály v evropské politice

Podobný trend se objevuje i ve Francii. Kdyby se v severním regionu Nord-Pas-de-Calais, který letos zasáhla obrovská migrační vlna, nyní konaly volby, vyhrála by je Národní fronta Marine Le Penové. Ta má v současné době podporu celých 40 procent obyvatel. Calais tvoří de facto hranici mezi Francií a Velkou Británií, která je pro mnoho uprchlíků cílovou destinací.

"Pokud nebudeme jednat, bude tenhle příliv migrantů brzy vypadat jako invaze barbarů ze čtvrtého století i se stejnými následky,” cituje Le Penovou server International Business Times. "Musíme toto šílenství okamžitě zastavit a chránit tak náš sociální systém, naši svobodu a naši identitu," zaznělo z jejích úst.

A nejen z jejích. Obdobné nálady se shledávají se stále větším porozuměním i v tradičně liberálních skandinávských zemích.

Ve Švédsku získali díky imigrační vlně v roce 2010 popularitu nacionalističtí Švédští demokraté. V loňských parlamentních volbách si strana připsala bezmála 13 procent hlasů. A letos v srpnu už z průzkumů veřejného mínění vyšla jako nejpopulárnější. Původně marginální partaj, která byla dlouho odsuzovaná jako xenofobní a rasistická, má nyní podporu 25,5 procenta Švédů.

Rovněž i v řeckých parlamentních volbách, ze kterých opět vzešel vítězně levicový Alexis Tsipras, zabodovala krajně pravicová strana. Zlatý úsvit obsadil třetí místo.

Většina jeho vůdců přitom byla v dubnu tohoto roku postavena před soud kvůli obvinění z provozování zločinecké organizace "maskující se jako politická strana". Zlatý úsvit těží z uprchlické krize a ekonomického zoufalství Řecka. Nedávné hlasování naznačuje, že tato strana představuje velmi znepokojivý fenomén. "Tyto volby jsou důkazem, že Zlatý úsvit není jen příznakem krize, ale že tu přetrvá,” komentoval to pro Guardian profesor politologie na aténské univerzitě Dimitris Keridis.

Rostoucí síla krajně pravicových stran v Evropě, pramenící z neschopnosti najít společné řešení, se tak stává hrozbou. To ostatně potvrzuje i sám Viktor Orbán, když tvrdí, že brání hranice nejen své země, ale i celé Evropské unie. "Krize by snadno mohla destabilizovat Evropu. Není těžké si představit, že za rok nebo za dva budou staré politické elity nahrazeny radikály," řekl maďarský premiér pro Wall Street Journal.

autor: Simona Fendrychová | 1. 10. 2015 6:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama