Tunceli - Kurdští povstalci dnes na východě Turecka přepadli policejní stanici a zabili nejméně osm členů tamní posádky. Při incidentu poblíž obce Pulumur v provincii Tunceli zahynul také jeden z útočníků.
Turecké bezpečnostní zdroje připisují útok ozbrojencům ze zakázané Kurdské strany pracujících (PKK).
Podle agentury Reuters jde o letošní nejhorší útok v kurdské oblasti. Jak uvedly policejní zdroje, trojice útočníků vjela ve voze do policejního komplexu, zahájila palbu a vrhla mezi policisty ruční granát. Devět lidí včetně jednoho z povstalců při tom přišlo o život, šest dalších bylo zraněno.
K incidentu dochází v době, kdy se spekuluje o hrozícím vpádu turecké armády na území sousedního Iráku, kde se skrývá řada kurdských povstalců.
Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül dnes v rozhovoru s představiteli EU hájil právo Turecka takový úder provést.
Turecko minulý týden na hranici s Irákem vyslalo další desítky tanků a obrněných vozidel. Spojené státy tento krok znepokojuje. Obávají se, že turecká armáda plánuje při svém boji proti kurdským povstalcům operace i na iráckém území.
Přes dvacet tanků bylo vypraveno z kasáren v Mardinu u syrských hranic a zamířily na iráckou hranici. Země tak zahájila letošní dosud největší vojenskou operaci proti rebelům z PKK.
Spekulace o tom, že by Turecko zaútočilo i na Kurdy v Iráku se objevily už před čtrnácti dny, kdy premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že bude podporovat armádu při všech akcích proti Kurdům. Agentura AP cituje turecké armádní zdroje, podle nichž nyní na irácké straně hranice působí 3800 povstalců. Uvnitř samotného Turecka jich pak prý operuje až 2300.
Vztahy s Američany se zhoršují
Vztahy mezi Tureckem a USA se zhoršily mimo jiné po Gülově výroku, že pokud budou Američané trvat na rezoluci o uznání genocidy Arménů z roku 1915, může se zpřetrhat spojenectví obou zemí v otázkách právě týkajících se Iráku.
Také premiér Erdogan veřejně vyjadřuje znepokojení nad "selháním" americké a iracké armády, zasáhnout proti rebelům PKK. Ankara toiž už dříve oficiálně požádala iráckou vládu o pomoc.
Předminulý týden se situace přiostřila poté, co Turecko varovalo Spojené státy, že nestrpí další narušování svého vzdušného prostoru. Varování přišlo poté, co dvě stíhačky F-16 nakrátko vnikly do tureckého vzdušného prostoru.
Američtí diplomaté sice uvedli, že šlo o "nedopatření", ale turecká média v tomto kroku vidí varování před případnou vojenskou akcí Turecka za svými hranicemi, konkrétně v Iráku.
Znepokojeni také Kurdové
Znepokojení zaznívá také od samotných Kurdů žijících ve vesnicích podél hranice. Funguje zde totiž státem podporovaná "domobrana", která bojuje proti PKK. Její členové však vysoce respektují vůdce iráckých Kurdů Masúda Barzaního.
"Podporujeme operace turecké armády v horách, ale nemyslíme si, že by bylo dobré, kdyby Turecko útočilo i v Iráku, protože Barzaní řekl, že tam turecké jednotky nebude trpět," uvedl Nadir Karadeniz z jedné vesnice nedaleko turecké vojenské základny pro agenturu Reuters.
"Tato operace bude znamenat velké útrapy a velké ztráty. Bude to rána pro harmonické vztahy mezi Kurdy a Turky," uvedl pro agenturu Muhsun Kunur, starosta města Silopi, asi 15 km od hranic s Irákem.
"Vidím to na devadesát procent, že překročí hranici. Teď zastavili na hranicích. Pokud do Iráku vniknou, budeme muset odejít z domova a emigrovat na Západ. Už tady pro nás nebude bezpečno," uvedl místní holič Sadik Pusat.
Operace proti Kurdům se stupňují
S blížícími se volbami v příštím roce v současné době stále častěji probíhají operace proti kurdským rebelům na celém východním území Turecka.
Tento týden turecké jednotky zabily už nejméně deset rebelů. Tlak se vystupňoval po bombových útocích v Izmiru a Ankaře, při kterých zahynulo přes deset lidí.
Šest tureckých vojáků také zahynulo, když najelo na minu, kterou, jak tvrdí armáda, nastražili kurdští separatisté.
PKK, která neútočí v zimě, kvůli nepřístupným horským průsmykům, opět v květnu vystupňovala svou aktivitu. Zodpovědnost za tyto bombové útoky však odmítá.
Při bojích mezi PKK a tureckou armádou zahynulo od roku 1984 až 30 000 lidí.
V Iráku už si Kurdové velí sami
Minulou středu americká armáda předala odpovědnost za bezpečnost tří kurdských provincií na severu Iráku místní kurdské vládě. Ceremoniál, jemuž předcházela přehlídka kurdských bojovníků - pešmergů, se konal v kurdském městě Irbíl.
"Je to další úspěch, jehož se dosáhlo při obnově Iráku," řekl v projevu předseda kurdské vlády Ničirvan Idrís Barzání.
Irácký Kurdistán tvoří provincie Irbíl, Dahúk a Sulajmáníja. Toto území se těší autonomii od konce války v Perském zálivu v roce 1991. Před armádou tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna ho chránila západní letadla.
Irácký národní bezpečnostní poradce Muvaffak Rubáí dnes řekl, že regionální kurdská vláda je pro zbytek Iráku dobrý příklad fungující demokracie. Kurdy ocenil i velitel amerických jednotek, které působily na severu Iráku, Benjamin Mixon. Řekl, že irácký Kurdistán je natolik bezpečný, že se stal lákavým prostředím pro zahraniční investory.
Je to jako získat nezávislost
Plukovník pešmergských oddílů Šadman Alí dnešní den hodnotil takto: "Pro nás je to jako získat nezávislost. Jsme na sebe velmi hrdí, na tento den jsme dlouho čekali. Dává nám to naději do budoucna."
Kurdové požívají značné autonomie a iráčtí sunnité se obávají, že Kurdové ve skutečnosti usilují o odtržení od zbytku Iráku. To by podle sunnitů vedlo také k odtržení jižních, šíitských oblastí a k definitivnímu rozpadu Iráku.
Zatímco v oblastech obývaných Kurdy a šíity se nacházejí velká ložiska ropy, sunnitské části země jsou na ropu chudé.
Americká armáda už v minulosti iráckým kolegům předala čtyři územní celky na jihu Iráku, takže v rukou Iráčanů je už sedm z 18 iráckých provincií.
