"Už nebude možné, abych věnoval tolik času a energie charitám a tématům, která se mě hluboce dotýkají," pronesl ve svém prvním královském projevu minulý pátek, den po smrti královny Alžběty II. Přestože založil organizace zaměřené na rozličná témata, od vzdělávání po integraci cizinců, jeden námět v jeho dosavadní práci převažoval - ochrana životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj.
První zmínku o nebezpečích, která s sebou nese znečištění, pronesl jako jednadvacetiletý princ už v únoru 1970.
"V současnosti čelíme strašným dopadům znečištění ve všech rakovinových podobách. Roste hrozba ropného znečištění moří, které téměř zničilo pláže a jistě zahubí desítky tisíc mořských ptáků. Chemické znečištění z továren a chemiček se vypouští do řek a následně ucpává toky toxickými látkami a dále znečišťuje moře. Z kouře a výparů továren a z plynů nekončících řad aut a letadel máme znečištěné ovzduší," řekl tehdy podle britského deníku The Guardian ve Walesu.
Promluvil už tehdy také o problémech, která s sebou nese nadužívání plastů. "Když si uvědomíte, že každý člověk vyprodukuje přibližně 900 gramů odpadků denně a na tomhle ostrově je 55 milionů nás lidí, kteří používáme nevratné lahve a nezničitelné plastové obaly, není složité si představit hory odpadu, se kterými se nějak budeme muset vypořádat," dodal.
Nesetkal se však s pochopením. "Na začátku si všichni mysleli, že je podivín, šílený princ s bláznivými nápady. Úplně ho odepsali," hodnotí pro americký deník Washington Post Penny Junorová, autorka biografie královské rodiny.
Pověst podivína umocňovaly i další princovy aktivity - například v roce 1986 založil na jednom ze svých pozemků farmu na regenerativní organické zemědělství, což v té době jiní farmáři nedělali. Dále nechal přebudovat sídlo ve Skotsku, které podle amerického deníku připomínalo "jámu plnou bahna", na zahradu s farmou otevřenou pro veřejnost. Nyní se tu testují různé nápady na obnovu krajiny.
Karel III. také oslovuje přírodu ženským zájmenem, mluví s květinami a stromům přeje, "aby se jim dařilo".
Jeho automobily jezdí na biopaliva z bílého vína a syrovátky, 90 procent jeho nemovitostí a kanceláří využívá obnovitelnou energii a dosud si král několikrát do týdne odpíral maso, ryby a mléčné výrobky. Zároveň však často využívá dopravu soukromým letadlem, která je zodpovědná za víc emisí skleníkových plynů než přeprava běžným komerčním letem nebo třeba vlakem.
Trvalo nicméně několik desítek let, než se veřejné povědomí dostalo do bodu, kdy mu argumenty tehdejšího prince Charlese přijdou relevantní. "Teď už podivínem určitě není," domnívá se Junorová.
Údiv při návštěvě českého zámku
Za snahu o ochranu životního prostředí a za vizi lepší budoucnosti získal Charles v roce 2017 ocenění pro světové osobnosti GCC Global Leader of Change Award. V roce 2010 ho při návštěvě Brna ocenila i tamní Masarykova univerzita Velkou zlatou medailí za zájem o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. Šlo o už několikátou cestu budoucího krále do Česka, potažmo Československa.
Například v roce 1991 při návštěvě zámku Jezeří v Ústeckém kraji si prohlédl povrchové hnědouhelné doly. "Nevycházel z údivu, protože jsme ho vzali na terasu, kde se mohl podívat na šachtu. Připadal si, že sní, že to není vůbec skutečnost, co jsme tady udělali s přírodou," vzpomínal v reportáži České televize bývalý kastelán zámku Jaroslav Stejný.
"Dost možná je nejvýznamnějším environmentalistou v historii," říká pro The Guardian Tony Juniper, který byl několik let princovým poradcem a je spoluautorem dvou jeho knih. "Více než padesát let ukazoval odhodlání, energii a vášeň. Má neuvěřitelně hluboké znalosti a jeho vliv je naprosto enormní," soudí.
Jako jeden z příkladů princova vlivu uvádí německá stanice Deutsche Welle setkání skupiny největších ekonomik světa G20, které se v roce 2009 odehrálo v Londýně. Mimo oficiální jednání se všichni představitelé zemí, kromě tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, který byl na audienci u královny Alžběty II., setkali v Clarence House, oficiálním sídle následníka trůnu. Díky této schůzce přispěly nejbohatší země šesti miliardami liber (podle tehdejšího kurzu 175 miliardami korun) na ochranu amazonského pralesa.
Předání štafety
Zatímco v roli prince měl volnější režim, jako král by měl Karel III. striktně zůstávat mimo politickou debatu. Na to, zda se bude i nadále do veřejných diskusí zapojovat, odpověděl už před čtyřmi lety. "Nebudu. Nejsem tak hloupý," cituje z rozhovoru magazín Fortune.
"Nikdy tu nebyl stín pochybnosti. Vždy bylo jasné, že až zdědí novou roli, všemu, co dělal, bude konec," vysvětluje bývalý poradce nového krále Jonathon Porritt. Domnívá se však, že v soukromí bude král Karel III. dál usilovat o udržitelnější budoucnost - vyjádřit svůj názor může například na pravidelném setkání s premiéry země, které probíhá mezi čtyřma očima.
"Kdokoliv bude premiérem, měl by očekávat celkem živý soukromý rozhovor o všech pochybeních," cituje Porritta britský deník The Guardian. "Měli by se na to připravit."
Doba, kdy se královská rodina na veřejnosti vyjadřovala k environmentálním tématům, ale podle Tonyho Junipera neskončila. Ochranou životního prostředí a řešením klimatické změny se zabývá i princ William, který byl jako malý údajně šikanován za sbírání odpadků při procházkách. Loni založil ocenění Earthshot Prize, které putuje lidem za průkopnická řešení problémů spojených se změnami klimatu.
"Připadá mi, že (Karel III.) předal štafetu," řekl Juniper britskému deníku The Independent. Sám král to naznačil i ve svém prvním projevu, kdy řekl, že nebude mít čas na aktivity, které se ho hluboce dotýkají. "Vím ale, že tato důležitá práce bude pokračovat v rukou jiných," uvedl.
