Praha - Evropský parlament bude mít po volbách ve svých řadách více politiků, kteří se vyznačují buď euroskepticismem, odporem k imigrantům nebo nepřátelstvím k některým náboženským či etnickým komunitám.
Hlasatelům radikálních názorů a řešení nahrála v řadě zemí nízká volební účast a také nejistota lidí v době hospodářské krize.
Asi největším šokem je zisk více než čtrnácti procent a tří křesel krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Tato strana se ostře vymezuje proti Romům, Židům i dalším menšinám a na mítincích se vyznačuje velmi agresivní rétorikou.
Právě Hnutí za lepší Maďarsko je považováno za formaci, která vydělala na hospodářské krizi a strachu lidí z budoucnosti. Donedávna vládnoucí socialisté propadli, mají jen o jedno křeslo více než krajní pravice.
V Nizozemsku se výrazně prosadila Strana svobody Geerta Wilderse, pověstného tvrdou kritikou islámu, muslimů a muslimských imigrantů.
Čtěte online přenos ze sčítání výsledků v celé Evropě - ZDE
Získal čtyři křesla, o jedno více než Strana práce, která je největším levicovým uskupením v Nizozemsku. Wilders hodnotil před novináři výsledek jako fantastický začátek pro nové Nizozemsko. Předeslal také, že europoslanci jeho strany budou ostře vystupovat proti přijetí Turecka do Evropské unie.
Kdo má kolik europoslanců
Celkově v EP zasedá 736 poslanců
99 - Německo, 72 - Velká Británie, Francie, Itálie, 50 - Španělsko, Polsko, 33 - Rumunsko, 25 - Nizozemsko, 22 - Česká republika, Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko, 18 - Švédsko, 17 - Rakousko, Bulharsko, 13 - Slovensko, Dánsko, Finsko, 12 - Irsko, Litva, 8 - Lotyšsko, 7 - Slovinsko, 6 - Estonsko, Kypr, Lucembursko, 5 - Malta
V Rakousku získala dvě křesla Strana svobodných, která má rovněž v programu boj proti imigraci. Její výsledek je ve srovnání s posledními eurovolbami o šest procent lepší. Naopak Svaz pro budoucnost Rakouska, jehož lídr Jörg Haider loni zahynul při autonehodě, se do Štrasburku nedostal.
Dánská lidová strana, brojící ve skandinávské zemi proti muslimům a imigrantům, bude mít ve Štrasburku také dvě křesla. Krajní pravice bodovala tentokrát i ve Velké Británii. První dva europoslance v historii má protipřistěhovalecká Britská národní strana.
Žádná krajně pravicová formace se neprosadila v Německu, ale dvě křesla se podařilo získat Levici. Straně, která je ve východních spolkových zemích nástupkyní bývalé komunistické strany SED, vládnoucí v Německé demokratické republice.
Euroskeptické hnutí Libertas, které inicioval irský odpůrce Lisabonské smlouvy Declan Ganley, se příliš neprosadilo. Hluboko pod pěti procenty zůstalo v České republice a Polsku, přes rozsáhlou předvolební kampaň získalo ve Francii jen jediný mandát.
Sám Ganley v Irsku neuspěl a do Evropského parlamentu se nedostal. Strana Praví Finové, která je rovněž součástí Libertasu, bude mít jednoho europoslance.
Svérázným nováčkem Evropského parlamentu je švédská Pirátská strana. Bojuje za bezplatné stahování hudby, filmů a her z internetu. Jejímu úspěchu - zisku jednoho křesla - věnovala švédská média více prostoru než výsledkům velkých stran.
Vládní pravicové strany si v některých zemích nevedly špatně. Ve svých zemích zvítězili křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové, Lid Svobody italského premiéra Silvia Berlusconiho (aféra s "nahými" fotografiemi z jeho vily zjevně neměla na rozhodování Italů velký vliv) a také Občanská platforma polského ministerského předsedy Donalda Tuska.
Čtěte více: Švédští piráti uspěli, jsou v Evropském parlamentu
Obzvláště pro Merkelovou je výhra o sedmnáct procent nad sociální demokracií cenná, protože v září Německo čekají parlamentní volby.
V mnoha státech jsou hlavním poraženým velké levicové strany. Debakl utržili zejména labouristé v Británii a socialisté ve Francii. V celkovém součtu posílila v Evropském parlamentu pravice.
