Na západě Zelení, na východě AfD. Německá krajní pravice míří k první velké výhře

Martin Novák Martin Novák
13. 6. 2019 13:57
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je od voleb v roce 2017 v opozici a v celostátním měřítku její popularita spíše klesá. Nedávno v eurovolbách dostala deset procent hlasů, což nebyl důvod k velkým oslavám.
Trabant propaguje v ulicích Zhořelce před 2. kolem volby starosty kandidáta AfD Sebastiana Wippela.
Trabant propaguje v ulicích Zhořelce před 2. kolem volby starosty kandidáta AfD Sebastiana Wippela. | Foto: Reuters

Ve východních regionech Německa si však udržuje velkou podporu a má dokonce šanci 1. září poprvé v zemských volbách zvítězit. V tento den se hlasování koná v Braniborsku a Sasku. A právě v prvně jmenované spolkové zemi, která obklopuje metropoli Berlín, dávají průzkumy AfD velkou šanci.

Straně, která se především vymezuje vůči imigraci a islámu, průzkumy přisuzují 20 procent hlasů - o dvě procenta víc než vládním křesťanským demokratům (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Braniborsko a Berlín by se tak staly naprostým opakem. Zatímco v německé metropoli jsou silné levicové strany a zejména Zelení, v Braniborsku by poprvé zvítězila krajní pravice.

"Strana je už nyní pevnou součástí politické krajiny ve východních částech Německa. Volby do Evropského parlamentu to potvrdily. Zejména v Braniborsku a Sasku AfD je a bude vážnou výzvou pro velké, zavedené strany," řekl deníku Handelsblatt drážďanský politolog Hans Vorländer.

Horší životní úroveň

V Sasku, které sousedí s Českem, zatím průzkumy ukazují, že CDU vyhraje, byť těsně. Křesťanští demokraté by dostali 28 procent, AfD 26 procent. Společnou koalici místní CDU zásadně odmítá. "Alternativa pro Německo není a nebude v Sasku naším partnerem," prohlásil šéf CDU v Sasku Alexander Dierks.

Ve východních spolkových zemích, které byly do roku 1989 součástí komunistické NDR, je horší životní úroveň, nižší a příjmy a vyšší nezaměstnanost než v západních částech Německa. Paradoxně ale také méně migrantů, proti kterým se AfD vymezuje. Omezení imigrace je hlavní součástí jejího programu. Stejně tak trvá na tom, že islám není součástí Německa a že přistěhovalci zvyšují kriminalitu.

"Venkov krvácí"

V Sasku a Braniborsku se v loňském roce odehrály útoky, ve kterých figurovali imigranti. Následovaly pak velké protesty. V srpnu v Chemnitzu Iráčan ozbrojený nožem zavraždil muže na ulici v centru města, v Chotěbuzi pak skupiny Syřanů několikrát zaútočily nožem na lidi blízko nákupního centra.

Testem síly AfD bude tuto neděli druhé kolo volby starosty ve městě Zhořelec (Görlitz). Postoupil do něj kandidát strany Sebastian Wippel proti Octavianu Ursuovi z CDU. Kdyby Wippel zvítězil, Alternativa pro Německo by poprvé obsadila křeslo starosty ve městě, které má více než padesát tisíc obyvatel.

Podle čerstvě zveřejněné studie institutu IFO (Information und Forschung) se východní spolkové země potýkají s velkou demografickou krizí. Počet obyvatel v této části Německa klesl na úroveň z roku 1905.

"Zejména venkov krvácí," uvedl autor studie Felix Rössel s tím, že východ Německa se nevzpamatoval z exodu lidí na západ po pádu Berlínské zdi v roce 1989 a míra přistěhovalectví zde zůstává nízká.

Video: Podívejte se na rozhovor s českým rodákem, který byl za AfD zvolen do Bundestagu

Nejsem jen syn emigrantů, sám jsem uprchlík. Jsme jediná strana, která chce rozumnou politiku v otázkách migrace, tvrdí šéf bavorské AfD Petr Bystroň. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 32 minutami

Do Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly chemikálie, v řece je pěna

Do řeky Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly nebezpečné látky, na místě se tvoří pěna, uvedl server iDnes.cz. U břehu zasahují hasiči, policie a odborníci na životní prostředí, kteří odebírají vzorky. K úniku došlo v místě zvaném Juřinka.

Zářijový únik kyanidu zničil život v řece mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, zabil přes 40 tun ryb. Policie případ stále vyšetřuje.

před 34 minutami

Zeman nevyloučil, že za stále vyšetřovaným pádem vrtulníku s Tichou byli teroristé

Příčinou pádu vrtulníku na vojenské misi na Sinaji, při němž zemřela i štábní praporčice Michaela Tichá, nemusela být podle prezidenta Miloše Zemana nehoda. Nevyloučil útok islámských radikálů. Řekl to na úterním velitelském shromáždění české armády. Náčelník generálního štábu Aleš Opata uvedl, že takové informace armáda nemá. Zeman připomněl, že Tiché příští rok ve státní svátek 28. října udělí in memoriam medaili Za hrdinství. Tichá je první vojákyní české armády, která zemřela při plnění úkolů na zahraniční misi.

"Jsme součástí boje proti islámskému terorismu, který se nyní opět projevil, ať už ve Francii, nebo v Rakousku, a který samozřejmě ohrožuje i nás. Bude mi ctí 28. října příštího roku vyznamenat vojákyni, která padla v tomto boji. Mimochodem nejsem si zcela jist, zda to byla dopravní nehoda, protože na Sinajském poloostrově působí islámští radikálové a není vyloučeno, že ten vrtulník sestřelili. Doufám, že se to řádně vyšetří," řekl Zeman.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata uvedl, že takové informace armáda nemá. "Každopádně na místě je vyšetřovací tým americké armády, který celou věc bude vyšetřovat. Nejsme schopni dneska předjímat," řekl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy