Návrh se v domácí veřejné debatě začal ihned označovat jako zákaz spalovacích motorů, o žádný zákaz ale nejde. Výroba vozů na tento pohon by se "jen" měla natolik prodražit kvůli zpoplatnění emisí z aut, že je automobilky přestanou masově vyrábět. Automobil na benzin nebo diesel by se měl stát v podstatě sběratelským kusem.
Neplatí také, že by po roce 2035 nesměly na silnice auta s klasickým motorem. Ojetých vozů se nové opatření netýká. Dokud budou jezdit, nic se pro jejich majitele nemění.
Česká vláda zpočátku proti návrhu protestovala. Později, když samy automobilky řekly, že počítají s přechodem na elektroauta, a některé ještě mnohem dřív než v roce 2035, změnu podpořila. Rok 2035 považuje za dosažitelný i klíčový výrobce v Česku, skupina Volkswagen Group, pod niž spadá i Škoda.
"Dohoda otevírá cestu k modernímu a konkurenceschopnému automobilovému průmyslu v Evropské unii. Svět se mění a my musíme být i nadále na čele inovací," řekl k výsledku vyjednávání český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Při vyjednávání v EU se Česku podařilo zachovat několik úprav, které vycházejí vstříc obavám skeptiků, že odchod od spalovacích motorů v roce 2035 nebude možný. Evropská komise má v roce 2026 představit analýzu, jestli je v silách unie stanoveného cíle skutečně dosáhnout, aniž by to způsobilo ekonomický propad a sociální otřesy v zemích s tradiční automobilovou výrobou, jako jsou Česko nebo Slovensko.
Nové nařízení také zachovává možnost používat do spalovacích motorů čistější syntetická paliva a počítá se i s pobídkami pro ty automobilky, které budou vyrábět ekologické vozy. Pokud bude například nějaká značka prodávat alespoň čtvrtinu nízkoemisních nebo bezemisních aut, budou pro ni platit v následujících letech mírnější limity na CO2.
Útlum spalovacích motorů je součástí balíčku klimatických opatření známého pod označením Fit for 55. Ten vytyčuje cestu k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů na kontinentě a postupnému přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice v polovině tohoto století.
Limity na emise z aut jsou vůbec prvním návrhem z balíčku, u kterého se podařilo dosáhnout politické dohody na finální podobě návrhu. Vyjednávání vedli za Radu EU čeští diplomaté v Bruselu.
Podle nich by se ještě za českého předsednictví do konce letošního roku mohla najít shoda u opatření týkajícího se například pohlcování skleníkových plynů lesy a půdou. U klíčové změny trhu s emisními povolenkami a také zpoplatnění emisí z budov jsou naopak postoje členských států a Evropského parlamentu ještě poměrně vzdálené.
