V prostorách Bílého domu už několik týdnů narazíte na zvláštní hodiny. Neukazují aktuální čas, ale ten, který zbývá do konce funkčního období prezidenta George Bushe.
Šéf jeho kanceláře Josh Bolton je tam rozmístil s jasným úmyslem: Dát všem najevo, že čas běží, a pokud chce Bushova administrativa ještě něčeho dosáhnout, musí sebou hnout.
Co s načatými 807 dny?
Osm set šest dní, které hodiny ukazují dnes, ale bude o dost jiných, než na jaké si George Bush a jeho nejbližší spolupracovníci zvykli a jaké očekávali.
Ovládnutí obou komor Kongresu opozičními demokraty představuje pro Bushe a jeho záměry - ale i celou americkou politiku - dramatickou změnu.
Deník Aktuálně.cz pro vás po celé dva dny sledoval volební drama v on-line přenosu. Připomeňte si nejdůležitější okamžiky volebního dne i noci.
Bush měl po celých šest let (v případě Senátu s krátkou výjimkou) na Kapitolu krytá záda. Nehrozilo mu to, nač si musel zvyknout jeho předchůdce v Bílém domě Bill Clinton. Tedy ani uzavření vládních úřadů kvůli neschopnosti dohodnout se na rozpočtu, ani trestní stíhání v procesu impeachmentu.
Bush musí převléknout kabát
Přestože demokraté nejeví zájem o vyřizování si starých účtů a ve všech povolebních projevech dávají najevo vůli ke spolupráci s republikány, pro Bushe a jeho administrativu to i tak znamená, že pokud ještě bude chtít něco zásadního prosadit v Kongresu, musí převléknout kabát.
Že to chápe, naznačila hned Bushova první povolební tisková konference. "Američané chtějí po politicích ve Washingtonu, aby odložili stranické rozmíšky, chovali se eticky a spolupracovali na řešení problémů, které tahle země má," řekl vzápětí poté, co oznámil odchod kritizovaného ministra obrany Donalda Rumsfelda.
|
Sice velmi sporadicky a opatrně, přesto v poslední době začaly z Bílého domu unikat informace, že nekompromisní Bush,odmítající vycházet opozici vstříc, je připraven na otočku.
Po šestileté Bushově vládě ve stylu "my versus oni" to zní velmi nepravděpodobně, ale ještě coby texaský guvernér Bush velmi dobře spolupracoval s tamním kongresem ovládaným demokraty.
Podle informací, které přinesl deník New York Times, už Bushovi poradci začali připravovat soupis programových priorit, na nichž by Bush mohl být schopen se s demokraty dohodnout.
S nepřítelem víc než s přítelem
"Je zřejmé, že jeho moc se vytrácí rychle. Nemusí to tak ale nezbytně být, pokud se obě strany shodnou na společném řešení zásadních problémů," uvedl na adresu Bushe texaský senátor za republikány John Cornyn, který je zároveň Bushovým blízkým spojencem.
Někteří analytici jdou ještě dál a předvídají, že Bush dokáže s demokraty ovládaným Kongresem paradoxně dosáhnout víc ze svých cílů, než byl schopen v posledních letech, kdy na Kapitolu dominovali jeho republikáni.
Příkladem může být reforma imigračního systému. Proti návrhu zákona, který poměrně přesně odrážel Bushovy představy, hlasovali čtyři demokraté, ale 23 republikánů.
Shodu by Bush mohl s demokraty najít také při reformě daní. A to po vzoru dohody mezi prezidentem Clintonem a tehdy republikánským Kongresem na vyrovnání federálního rozpočtu. Ostatně: Byl to právě Bill Clinton, jehož prezidentství dostalo směr až poté, kdy republikáni v roce 1994 šokujícím způsobem ovládli po čtyřiceti letech Sněmovnu reprezentantů.
Napodobí Bush Clintona?
Zatímco v prvních dvou letech vlády v Kongresu ovládaném "jeho" demokraty naprosto zkrachovala reforma zdravotnictví prosazovaná tehdejší první dámou Hillary Clintonovou, během dalších dvou let se s "nepřátelským" Kongresem dokázal dohodnout na zásadní reformě omezující sociální výdaje.
Tehdejší šéf Clintonovy kanceláře Leon Panetta připouští, že Bushovi se v posledních dvou letech jeho prezidenství může povést podobná věc, změnit zažité zvyky však podle něj nebude jednoduché. "Zásadní otázka pro Bushe stojí tak, zda chce dál bojovat, nebo vládnout," řekl Panetta deníku Washington Post.
