Haag - Vůdce a jediný člen populistické Strany za svobodu (PVV) Geert Wilders už zdaleka tolik nebrojí proti islámu jako dřív. Téma totiž přestalo táhnout. Zejména když se ukázalo, že Nizozemsko není zaplavováno běženci z arabských zemí takovým způsobem, jak to Wilders svého času líčil.
Podle Eurostatu má země dokonce jednu z procentuálně nejslabších cizineckých komunit v EU. Ta představuje jen čtyři procenta nizozemské populace. A to ještě polovina z 652 tisíc osob, jež nemají nizozemský pas, pochází "jen" z jiných členských zemí Unie.
Wilders se proto se stejnou vehemencí, s níž kdysi spílal muslimům, pustil do Bruselu. Fiskální pakt rozpočtové odpovědnosti, podepsaný 25 z 27 zemí EU, i finanční pomoc nejhůře zadluženým státům tvrdě odmítá a požaduje referendum o vystoupení země z Unie.
Před kamerami veřejnoprávní televize také nedávno symbolicky předal řeckému velvyslanci řecké bankovky, drachmy.
Ačkoli jsou Nizozemci vůči EU čím dál skeptičtější, Wildersovi to nové voliče nepřináší. Spíše naopak. Oproti volbám z roku 2010 by podle posledních průzkumů přišla jeho formace o pět poslanců.
Ti mu ale utíkají tak jako tak. Před nedávnem ho opustila dvojka PVV, někdejší policista Hero Brinkman, kterému se nelíbil autoritativní způsob, jímž Wilders svou stranu řídí.
Minulý týden Brinkmana následovali tři poslanci a další tři tento krok zvažují poté, co je vůdce strany vyškrtl z kandidátních listin pro zářijové předčasné volby.
Socialisté vylétli v průzkumech vzhůru
Protievropská rétorika zato zjevně zabírá v případě Socialistické strany, která v průzkumech takřka zdvojnásobila svůj zisk 15 poslanců z posledních voleb konaných v červnu 2010.
Menšinová vláda liberála Marka Rutteho, který vládl společně s křesťanskými demokraty s tichou podporou PVV, padla v dubnu poté, co Wilders odmítl podpořit některé vládní škrty v sociální oblasti.
V průzkumech ztrácí také obě vládní uskupení, Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) a Křesťanskodemokratická výzva (CDA), obě v nich mají shodně o pět poslanců méně.
Totéž platí i pro opoziční Stranu práce (PvdA), která by přišla o třetinu ze současných třiceti poslanců stopadesátičlenného parlamentu, a Levicové zelené (GL), jež mají v průzkumech jen šest namísto nynějších deseti zákonodárců.
Vedle socialistů tak mírně posílili jen liberální Demokraté (D66), kteří by mohli mít deset poslanců.
Sestavit po volbách vládu bude proto stejně obtížné jako v roce 2010 a pravděpodobného vítěze voleb, socialisty či liberály, podle všeho čekají složitá vyjednávání.
Jedno je však jisté již dnes. Příští nizozemská vláda se o podporu Wilderse a jeho spolustraníků opírat nebude. Vůdce PVV si letos vysloužil lavinu kritiky mimo jiné svou výzvou k povinné "internetové" registraci pracovníků z východoevropských zemí, údajně zaplavujících místní trh práce. K protestům se přidala i ČR.
