Konec nejmladší turecké starostky. Vrátila se z Německa, čelí obžalobě z podpory terorismu

Marek Hudema Marek Hudema
1. 4. 2017 16:30
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Lejlá Imret se před několika lety stala nejmladší starostkou v Turecku. Ve svých 26 letech stanula před nelehkým úkolem oživit rodné město Cizre. | Video: Jeden svět

Praha - "Nikdy jsem si nepředstavovala, že film skončí takhle. Můj plán byl udělat film o mladé ženě, která je z města, která viděla válku, když byla přibližně pět let stará, a rozhodla se jako dospělá jet zpátky z Německa do svého rodného města v Turecku a zapojit se tam do politiky," říká německá režisérka Asli Özarslanová, která natočila dokumentární film Dil Lejlá.

Ten vypráví o nejmladší starostce v Turecku, tehdy šestadvacetileté Lejle Imretové. Nakonec se ze snímku, který se promítá na festivalu Jeden svět pořádaném organizací Člověk v tísni, stal film o komplikovaném vztahu Kurdů a tureckého státu.

V současné době je Imretová zbavena své funkce starostky kurdského, zhruba osmdesátitisícového města Cizre. Navíc byla obviněna z "podněcování nenávisti a podpory terorirsmu" a později ze "spojení s teroristickou organizací". Byla krátce uvězněna, ale nyní už je na svobodě a podle její rodiny je v Turecku, ale nechce mluvit s novináři.

Do Cizre na východě Turecka, které bylo v roce 2015 obklíčeno tureckou armádou a kde vojáci bojovali s kurdskými povstalci, se dosud obtížně dostávají novináři. "Moc o tom nevím, poslední novinář, který tam jel před asi sedmi měsíci, nemohl kvůli vojákům natáčet ani fotografovat, nemohl se tam dostat. Hodně se tam bojovalo, lidé už si ale staví nové domy místo těch zničených v bojích," říká režisérka Özarslanová.

"Leljá Imretová byla přibližně stejně stará jako já a já jsem přemýšlela, co nemohla najít v Německu, kde vyrostla. Proč jde do místa jako Cizre, kde byla válka, a jak si povede, jak ji lidé budou respektovat, když žila v Německu," vypráví režisérka.

Özarslanová narazila na tento námět náhodou, když hledala téma pro svoji závěrečnou práci na Filmové akademii Bádenska-Württemberska v Ludwigsburgu. V novinách četla malý článek o Imretové a nakonec se k ní přes různé prostředníky dostala.

Foto: Aktuálně.cz

Natáčení však bylo nakonec složitější, než se na začátku zdálo. Imretová odešla z Turecka jako malá, když byl zabit její otec, vysoce postavený člen Strany kurdských pracujících (PKK). Ta je označována za teroristickou organizaci a bojovala a bojuje s tureckou armádou, původně za nezávislý Kurdistán a později za autonomii.

Když byla Imretová v roce 2014 zvolena starostkou v Cizre, zdálo se, že boj PKK proti Turecku je u konce. Platilo faktické příměří a turečtí Kurdové se soustředili na politický boj.

Imretová kandidovala za stranu HDP, která byla pokládána za zástupce Kurdů i dalších menšin, a snadno získala přes 80 procent hlasů.

"Pro některé lidi bylo politické a důležité jen to, že je za HDP. Možná i vás by lidé v Cizre volili, pokud byste byl z HDP. Navíc Lejlin otec byl bojovník PKK, v Cizre velmi známý. Lidé ji tam brali jako vlastní," vysvětluje režisérka Özarslanová. Imretová Cizre chtěla ozelenit, vybudovat parky, vylepšit tržiště, budoucnost se zdála skvělá.

Natáčení bylo sice obtížné, protože Imretová se o filmaře příliš nestarala a ti jen obtížně zjišťovali, kde se pohybuje, ale vše běželo podle plánu. "Zlom nastal po tureckých parlamentních volbách v roce 2015. Museli jsme z Cizre odjet po teroristickém útoku, který je vidět i ve filmu," říká Özarslanová.

Foto: Jeden svět

Pak už šlo filmování stále hůře. Imretová byla zbavena funkce kvůli obvinění z propagace nenávisti, což vyplynulo ze špatně přeloženého rozhovoru, který poskytla Vice News. Cizre v září 2015 obklíčila armáda a propukly boje s Kurdy, když bylo obnoveno nepřátelství mezi PKK a tureckým státem.

Özarslanová se ještě dostala do Cizre s delegací Evropské unie, kterou vojáci pustili. Později už se však spojení s Imretovou přerušilo a nakonec se režisérka musela spolehnout jen na telefon a videohovory Imretové s příbuznými v Německu a videa, která jí Imretová poslala.

Özarslanová už trochu propadala panice, ale nakonec se jí podařilo film dokončit a letos v dubnu by měla školu absolvovat. Mezitím se film Dil Lejlá promítal na několika filmových festivalech.

Nakonec je film nejen o mladé ženě, která vyrostla v Německu a stala se z ní kurdská politička, ale také o zápase Kurdů s tureckým státem.

Foto: Jeden svět

Kurdové jsou největším národem bez státu. Ten jim byl přislíben po první světové válce, ale tento plán se nikdy neuskutečnil. Následovala četná kurdská povstání a od konce 70. let minulého století ozbrojený boj PKK proti Turecku, který si vyžádal asi 50 tisíc obětí.

I když na konci ukazuje režisérka zničené Cizre a hlavní protagonistka snímku skončila nakrátko ve vězení, podle režisérky má ukazovat na konci naději.

"V Cizre kdysi každý někoho ztratil (v bojích mezi PKK a armádou) a pak se to vrátilo. Možná se to jednoho dne změní. V Turecku se věci mění rychle. Jednou se to všechno může změnit k lepšímu," tvrdí Özarslanová.

Dil Leyla (Dil Lejlá). Režie: Asli Özarslan. Lejlá Imretová se před několika lety stala nejmladší starostkou v Turecku. Ve svých 26 letech stanula před nelehkým úkolem oživit rodné město Cizre. To musela jako pětiletá opustit v důsledku vojenských akcí, při nichž zemřel i její otec, velitel kurdských guerill. Kurdští politici nemají v Turecku lehkou pozici a pro Cizre, odvěký středobod kurdského odporu, to platí dvojnásob. S blížícími se parlamentními volbami, ve kterých má poprvé v historii šanci uspět prokurdská demokratická strana, musí Lejlá i její rodina čelit čím dál vyhrocenějším situacím. Potká Lejlu stejný osud jako jejího otce? A existuje ještě naděje, že kurdská menšina bude žít v Turecku bez útlaku a otevřené diskriminace?

 

Právě se děje

Další zprávy