New York - Americkou justici možná čeká revoluční precedens. Advokát z Brooklynu by chtěl pomocí vyšetření mozku dokázat nevinu své klientky. Se zjištěním přišel časopis Wired.com.

Právník David Levin se zasazuje o využití obrazu mozku pro rozřešení případu, který stojí na tvrzení proti tvrzení.

Jeho klientka Cynette Wilsonová říká, že jí po stížnosti na sexuální obtěžování přestaly chodit dobré pracovní nabídky od jedné z personálních agentur. K údajnému sexuálnímu obtěžování mělo dojít přímo prostřednictvím webové stránky této agentury.

Tvrzení Wilsonové podpořil i zaměstnanec samotné agentury, který údajně slyšel svého nadřízeného prohlásit, že by žena kvůli své stížnosti neměla dostávat pracovní nabídky. Nadřízený ale toto tvrzení popírá.

Levin proto svou klientku přiměl, aby podstoupila vyšetření mozku, které provedla společnost Cephos, jež nabízí „nezávislé, vědecké posouzení pravdomluvnosti."

Laboratorní studie zjistili, že při lhaní jde do jedné části mozku větší množství krve. Tato metoda ale u odborníků jako důkazní materiál vyvolává rozporuplné reakce. Někteří proti ní brojí jako nedostatečně spolehlivé.

Obraz mozku ještě nikdy nebyl využit jako důkazní materiál, v minulosti se o to ale právníci již minimálně jednou pokusili. V případu ze San Diega, kde byl otec obviněn ze sexuálního zneužívání, se jeho právník zasazoval o využití obrazu mozku. Využit ale nakonec nebyl.

Ed Cheng, který je profesorem na brooklynské právnické škole a mohl by zastoupit roli soudcova poradce, tvrdí, že je tento případ odlišný.

Oponenti jsou však jednoznačně proti. Jedním z argumentů je, že k vyšetření mozku došlo čtyři roky po události.

Cheng má na vědecké měření mozku jiný názor. Lidé jsou podle něj bídnými detektory lži, a přesto je náš legální systém založen na jejich rozhodování. Pokud bychom mohli byť jen lehce zvýšit šance, jakékoliv polepšení prý stojí za úvahu.

„Pokud můžeme soudcům alespoň trochu zjednodušit rozhodování, je těžké stavět se proti využívání této metody," řekl Cheng.

V případě, že by skutečně došlo k využití obrazu mozku jako důkazního materiálu, bude se jednat o precedens a je možné očekávat, že to nebude naposledy.