New York - Nejstarší švýcarská banka Wegelin, která spravovala nezdaněné peníze amerických občanů v hodnotě 1,2 miliardy franků, končí. A musí Spojeným státům zaplatit pokutu ve výši 74 milionů dolarů.
Rozhodl o tom okresní soud na Manhattanu, který se případem zabýval celý loňský rok. Vyšetřování přimělo manažery Wegelinu - bankovního domu, který patřil ke švýcarskému "rodinnému stříbru" -, aby převedli účty svých klientů do švýcarské dceřiné společnosti rakouské banky Raiffeisen, a to pod novou obchodní značkou Notenstein.
Celkový objem peněz na těchto kontech přitom činil téměř 25 miliard švýcarských franků. Vedení banky se tak hrubě nevyplatilo, když kvůli pěti procentům celkové uložené částky muselo nechat padnout finanční institut založený v roce 1741.
Podstatná část peněz ovšem do banky přitekla v posledních dvaceti letech a je otázkou, jak velký podíl na nich tvoří vklady, o něž by se mohly zajímat daňové úřady v zahraničí.
"Dokážete si představit, jak je to pro nás těžké, ustat v celoživotním díle," komentoval pro deník Neue Zürcher Zeitung rozhodnutí ukončit činnost bankovního domu šéf jejího představenstva Konrad Hummler.
Na nezdaněné peníze ve Wegelinu přišli daňoví kontroloři z USA díky přiznání jedenaosmdesátiletého amerického právníka, který v létě 2011 přiznal, že své tajné konto převedl o tři roky dříve do tohoto finančního institutu z banky UBS, která se v hledáčku federálních vyšetřovatelů ocitla v roce 2007.
UBS musela Spojeným státům zaplatit v souvislosti s krytím daňových úniků 780 milionů dolarů. Švýcarské úřady tehdy Washingtonu odhalily jména 4450 bohatých Američanů, kteří v bance ukryli své peníze.
Německé tažení proti tajným kontům
Daňové úniky jsou v USA přísně stíhány. Daňový výnos z finančních transakcí, spojených s více než miliardovou částkou uloženou ve Wegelinu, by přitom federální pokladně přinesl víceméně marginální částku ve výši 20 milionů USD.
S nezdaněnými penězi uloženými na tajných kontech ve Švýcarsku začalo v posledních letech tvrdě bojovat i Německo, zejména spolkové země Porýní-Falc, Berlín a Severní Porýní - Vestfálsko, v nichž vládnou sociální demokraté.
Daňoví kontroloři zde začali houfně uplatňovat praxi kupování CD-nosičů s daty a jmény německých občanů, kteří si v zemi helvétského kříže uložili mnohdy stamilionové částky. Cédéčka jim nabízeli u vidiny tučných odměn bývalí zaměstnanci švýcarských bank.
Švýcarská vláda se nakonec celou situaci rozhodla řešit tím, že se dohodla s kabinetem kancléřky Angely Merkelové, že umožní zpětné zaplacení dlužných daní i budoucí řádné zdanění finančních transakcí uskutečňovaných pomocí tajných kont pod podmínkou, že jména klientů bank zůstanou utajena.
Němečtí sociální demokraté a Zelení ale nakonec dohodu v prosinci nechali padnout, protože se jim částka, kterou by daňoví hříšníci měli zaplatit, zdála příliš nízká.
Ve Spolkové radě chtějí nyní navíc předložit zákon, na jehož základě by byla odebrána bankovní licence těm finančním institutům, které by kryly daňové úniky. Německé banky by naopak podle tohoto návrhu byly povinny hlásit daňovým úřadům jakýkoli transfer větších finančních částek za hranice země.
Od dohody se Švýcarskem si německá vláda slibovala v příštích několika letech daňové příjmy ve výši deseti miliard eur.
