Bochum - Německo sice podepsalo v dubnu se Švýcarskem dohodu o předávání informací o kontech občanů Spolkové republiky v tamních bankách, její ratifikaci ale znemožnilo listopadové veto Spolkové rady ovládané sociálně demokratickou opozicí.
Ta trvá na tom, že daňoví hříšníci by byli na základě mezivládní dohody potrestání příliš mírně, a dává proto přednost nákupu cédéček s citlivými daty získaných od bývalých zaměstnanců švýcarských bank.
Zlatý důl
To poslední s údaji o 750 německých nadacích, které teď získalo státní zastupitelství v Bochumi ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ovládané SPD, se ukázalo být hotovým zlatým dolem.
Na tajných kontech založených u bankovního domu UBS se totiž nachází v přepočtu na 2,9 miliardy eur.
Daňové úniky představují v daném případě 204 miliony eur. Organizacím, které se jich dopustily, hrozí vysoké pokuty. Těm se mohou vyhnout, pokud chybějící částky neprodleně zaplatí.
"Na tajných kontech německých občanů ve Švýcarsku se může nacházet úhrnná částka 150 miliard eur," řekl deníku Süddeutsche Zeitung šéf odborové organizace německých daňových kontrolorů DSTG Thomas Eigenhaler. Pokud by tyto částky byly zdaněny, vynesly by nejméně deset miliard.
Eigenhaler v této souvislosti navrhl, aby země helvétského kříže kompletně zrušila zákony týkající se bankovního tajemství.
Nakupování disket se jednotlivým spolkovým zemím vyplatilo, i když Švýcarsko tuto praxi odsuzuje jako přechovávání nezákonně nabytých dat a na německé daňové kontrolory vydalo zatykač.
Od roku 2006, kdy bývalý zaměstnanec lichtenštejnské banky LGT nabídl nosič s údaji o tajných kontech Spolkové zpravodajské službě za čtyři a půl milionu eur, zaplatily spolkové země za diskety dvacet milionů a na pokutách a zpětně zaplacených daních si přišly na dvě miliardy eur.
O konta se zajímá i Washington
Dohoda se Švýcarskem, která měla vstoupit v platnost k 1. lednu příštího roku, je tak zatím u ledu.
Pokud by ale praxe nakupování pokoutně získaných dat pokračovala, vláda v Bernu by zřejmě učinila další ústupky, neboť únik informací o kontech by pro více než dvě stě švýcarských bank znamenal další ztrátu prestiže a hlavně převádění obrovských sum peněz do "bezpečnějších" destinací.
Němečtí sociální demokraté kritizovali na uzavřeném daňovém paktu právě ten fakt, že Švýcaři nejsou ochotni poskytovat údaje o německých občanech, kteří své peníze již převedli jinam. Přesněji, poskytnou pouze jména deseti zemí, v nichž se tyto částky ocitly.
Podle dohody by švýcarská strana umožnila paušální zdanění zisku z tajně uložených částek sazbou 26,4 procenta, neposkytovala by ale údaje o jménech držitelů kont.
Ti jsou ze strachu před pokutami, zveřejněním svých jmen a raziemi daňových kontrolorů prováděných v jednotlivých spolkových zemích vesměs ochotni nezdaněné částky zpětně zaplatit.
Podobnou dohodu parafovaly v pondělí se Švýcarskem Spojené státy, které za prezidenta Baracka Obamy začaly neplatičům daní s konty v zahraničí šlapat na paty více než předchozí administrativa republikána George Bushe. Podle deníku Zürcher Neue Zeitung navrhovali Američané dodatečné zdanění zisku z uložených částek ve výši třiceti procent.
Pozornost i v Česku
Disketa s údaji z kont z lichtenštejnské banky LGT vzbudila svého času pozornost také v ČR, neboť na ní údajně figurovala také jména českých občanů. Jak ale následně sdělilo ministerstvo financí v Praze, "nejednalo se o žádná data, která by české straně nebyla známa".
Jelikož se navíc jednalo o transfery z let 2001 a 2002, byly by i případné daňové úniky v Česku již promlčeny. Promlčecí lhůta pro ně totiž v ČR obnáší tři roky - na rozdíl od Německa, kde je deset let.
